Ještě pořád se nás nebojíte?
Čína a Rusko začaly formovat despotickou protiváhu Západu
Vladimir Putin stál před klíčovým rozhodnutím své kariéry, zda spustit válku ve východní Evropě, a dveře v Kremlu se kvůli tomu netrhly. I tak si však našel čas zaletět na zahájení olympijských her. Už záběry z Pekingu ze 4. února ale důvody té daleké cesty docela objasňují. Na setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se nešetřilo úsměvy a ujištěními, že oba muži hodlají v budoucnu sladit mnohem víc než své vínové kravaty, které si ten den vzali. „Naše přátelství nezná hranic,“ prohlásili Si s Putinem a svět má teď důvod přemýšlet, zda má brát tahle slova jako změnu k lepšímu, nebo spíš jako skrytou výhrůžku.
Vidění světa
Cesta ruského prezidenta do Pekingu byla důležitá z řady důvodů. Jednak Putin podpořil ruské sportovce, kteří kvůli zapletení ruských úřadů do dopingu mohou závodit pouze pod neutrální olympijskou vlajkou. A jeho účast působila dobře i z pohledu Číny, která se snaží vykompenzovat absenci západních politiků bojkotujících hry kvůli kruté perzekuci Ujgurů. Probuzené rusko-čínské přátelství tak mělo mimo jiné vyslat signál, že se žádná z obou zemí nemusí doprošovat o přízeň Západu a tak trochu si vystačí samy.
Loni v srpnu spolu obě země poprvé podnikly vojenské cvičení a již dlouho se mluví o tom, že by Rusko místo Evropě mohlo svůj plyn dodávat Číně. Postavit plynovody ještě nějaký čas potrvá, ruský zájem o čínský trh ale podtrhla nová smlouva o dodávkách plynu, kterou Putin v Pekingu uzavřel.
Snad ještě důležitější než překrývající se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu