DĚLNÍCI KULTURY
Až se v polovině dubna v Galerii hl. města Prahy otevře velká výstava Heroin Crystal věnovaná naší výtvarné generaci devadesátých let, návštěvníci na ní kupodivu neuvidí dílo, jež z čerstvě porevolučního umění trčí stejně nepřehlédnutelně jako „televizní“ Mimina Davida Černého. Také Plumbař Krištofa Kintery vznikl v roce 1995. Jde o jakýsi bunkr potažený plechem a olovem, na kterém sochař vizionářsky předznamenal, jak časem budeme toužit ve světě čím dál zahlcenějším signály okolního světa po místě bezpečné izolace. Objekt by na výstavu šlo snadno půjčit. Galerii ale vadí jeho aktuální majitel.
Šéfka instituce Magdalena Juříková zrušila už domluvenou zápůjčku Plumbaře, protože jí přijde neetické si ho půjčit od sběratele Roberta Runtáka. Ten je na scéně skutečně kontroverzní postavou. K majetku a tím i k umění se totiž dostal skrz dvě dekády trvající vedení přerovského exekučního úřadu. A Juříková nechce, aby městská galerie pomáhala jeho podnikání s lidskou chudobou „artwashingově“ legitimizovat.
Má to dva háčky, respektive háky. Juříková rozhodnutím netrestá Runtáka, ale Kinteru, který nemůže za to, kde se jeho dílo momentálně nachází (objekt Runtákovi neprodal, ten si ho koupil od dřívějšího majitele), a zejména návštěvníky galerie, jimž může být úplně jedno, čí vystavená díla jsou – kdyby se obdobně kádrovali všichni soukromí sběratelé, veřejné instituce půjčující si od nich třeba meziválečnou modernu by…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
