Jeden z dlouhodobých problémů Česka ve vztahu k EU je malý počet českých úředníků v evropských institucích, zejména v hlavní úřadovně, Evropské komisi. Proč je to problém? Protože v důsledku toho má stát málo neformálních kanálů, jak se dozvědět o chystané legislativě nebo o probíhající debatě a včas se do jednoho nebo druhého zapojit. Samozřejmě to předpokládá mít názor na věc i energii ho sdělit, ale to teď nechme stranou.
Protože nízké zastoupení se netýká jen Česka, ale také řady dalších zemí, Evropská komise pod tlakem kritiky členských států srovnala svoje úřednictvo podle státní příslušnosti. Vyšly z toho zajímavé trendy. Především, že zatímco většina zemí se na celkovém počtu personálu podílí nízkými jednotkami procent, čtyři národnosti se utrhly a totálně ostatním dominují. Jsou to Italové (13,2 procenta), Španělé (8,2), Francouzi (10,1) a Belgičané (14,4).
Proč tahle skupina? Protože v případě Italů a Španělů je nabízený plat natolik atraktivní – mzda unijního administrátora začíná na čtyřech tisících eurech –, že se jim vyplatí stěhovat se přes půl kontinentu za prací. Francouzi a Belgičané se pak za lepším ani nikam daleko stěhovat nemusejí a zůstávají ve frankofonním prostředí. O to víc se proto o místa v Bruselu perou. Vyvstane to zejména ve srovnání se sousedním bohatým Nizozemskem. Nizozemských euroúředníků měla komise k 1. lednu letošního roku 605, belgických přes 4600, jakkoli jde často o asistentská místa.
A co tedy Češi? V komisi jich pracuje 528…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
