Nakonec se ukázalo, že americké volby do Kongresu byly přece jen referendem – jenom to nebylo referendum o prezidentu Bidenovi a demokratech. Jak jinak vysvětlit nesoulad mezi dvěma nejdůležitějšími údaji: Bidenova obliba je nejnižší ve srovnání s jakýmkoli prezidentem v této fázi funkčního období a veřejnost vnímá ekonomiku jako velký průšvih. Když přijdou těžké časy, jak se veřejnosti zdálo v roce 1994 za vlády Billa Clintona, v roce 2012 za Baracka Obamy nebo v roce 2018 za Donalda Trumpa, odnese to obvykle strana, jež ovládá Bílý dům, těžkou nakládačkou. Tentokrát se však přesto zdá, že demokraté zaznamenali nejlepší výsledek pro stranu v podobné situaci od chvíle, kdy teroristické útoky z 11. září 2001 udržely nad vodou republikány v roce 2002.
O čem se tedy vlastně hlasovalo (nebo spíše proti čemu)? Člověk si jen stěží může být jistý, protože povolební průzkumy jsou beznadějně pokřivené a nespolehlivé. Přesto se zdá být pravděpodobné, že šlo především o dvě témata: o právo na umělé přerušení těhotenství a šířeji o Donalda Trumpa. Voliči se dostavili v hojném počtu, aby hlasovali také o pěti otázkách v místních referendech. Ve všech případech zvolili liberální pohled na potraty, dokonce i v silně konzervativní Montaně. Floridského guvernéra Rona DeSantise v tomto bodě pravděpodobně zachránila jeho snaha nalézt kompromis v podobě práva na potrat během prvních patnácti týdnů těhotenství. A pouze na místech, kde je právo na potrat zcela jisté, třeba ve státě New York,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
