Anglické slůvko „windfall“ podle oxfordského slovníku označuje peníze, které někdo vyhraje nebo nečekaně získá. Jako by mu „spadly z nebe“ nebo, jak se říká česky, do klína.
Ministr financí Zbyněk Stanjura má po týdnech náznaků pohromadě první návrh takzvané windfall tax – daně z neočekávaných zisků v energetice a dalších oborech, kde válka zapracovala ve prospěch zdejších podniků a přihrála jim dodatečné příjmy, aniž by za nimi bylo nějaké jejich vlastní úsilí.
Daň se bude vztahovat na šest největších bank a na velké firmy v energetice a petrolejářském sektoru. Za nadstandardní zisk je podle ministerského návrhu považována situace, kdy některé z firem z vyjmenovaných oborů vydělají alespoň o pětinu víc než v průměru za roky 2018–2021. Výdělky nad tuto úroveň budou místo standardních 19 procent zdaněny sazbou 60 procent, tedy nejvyšší měrou, o jaké se dosud mluvilo.
Vybrané peníze se přerozdělí na již oznámenou pomoc domácnostem a menším firmám. Daň má být dočasná a skončit v roce 2025. Pro příští rok si od ní Stanjura slibuje 85 miliard, což by bylo největší zvýšení daní od zavádění EET. První odvody se uskuteční už příští rok, ale jen formou záloh vypočtených orientačně podle hospodářských výsledků za rok 2022. Skutečná daňová povinnost vznikne až ze zisku 2023, protože české zákony podle Stanjury znemožňují státu zavádět novoty v neprospěch daňových poplatníků v průběhu zdaňovacího období. Letošní zisky tedy lovcům utečou.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
