Politická elita Evropy si tento týden dala dostaveníčko v Praze. Jak známo, ve čtvrtek se na Pražském hradě setkávají zástupci více než čtyřiceti evropských zemí, aby se na pozadí ruské války proti Ukrajině pobavili o tom, co je spojuje. Ne každý stát na kontinentu je členem EU a původní idea, s níž na jaře přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, byla přesně tato: svolat fórum zemí sousedících s Unií – sám projekt nazval Evropským politickým společenstvím – a mluvit s nimi. Do Prahy by tudíž měla přijet nová britská premiérka, turecký prezident, zástupci Švýcarska, Norska a také Ukrajiny a dalších států.
Den nato část delegací odjede a zůstanou jen lídři členských států EU, protože na Hradě proběhne summit sedmadvacítky. Ale i pro něj se uvažovalo o jednom speciálním hostovi. Měl jím být generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Obě organizace už nějaký čas pracují na posílení vzájemných vazeb, Vladimiru Putinovi bude v pátek 7. října sedmdesát a česká diplomacie přišla s nápadem, že by se dokument stvrzující jednotu Západu mohl podepsat právě tehdy, jako „dárek“ muži, který celý život usilovat o jeho rozdrobení.
Práce na deklaraci už pokročila, Francie ale minulý týden při debatě zástupců členských zemí v Bruselu oznámila, že potřebuje ještě trochu víc času, než s textem a procesem jeho přijetí vysloví souhlas. Tím však akci efektivně „zabila“, protože je tu nutný souhlas všech.
Podle diplomatů mohlo Francii vadit, že s nimi nikdo extra neprojednal podpis v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
