Je to vaše vina. Zaplaťte!
Záplavami zdecimovaný Pákistán požaduje od bohatého světa reparace za klimatické katastrofy. Je to reálné?
V Pákistánu vládne katastrofa biblických rozměrů a pro spoustu lidí je to takřka dokonalá ukázka dopadů klimatických změn v praxi. Na jaře šplhaly teploty téměř k 50 °C, v polovině června pak přišly obrovské povodně. Způsobila je kombinace tání himálajských ledovců a silného monzunu vyvolaného ohříváním Indického oceánu. Pod vodou se ocitla třetina rozlohy země. Více než 1300 obětí, lidé bez přístřeší, odplavená úroda, zničená infrastruktura, hlad a hrozba infekčních nemocí doplňují kolorit tragédie, která oživila debatu o tom, kdo má v podobných případech platit škody.
Pákistán nyní produkuje jen 0,7 procenta světových emisí skleníkových plynů a v historické perspektivě je jeho vina za klimatickou krizi mizivá. Naopak vyspělé státy od začátku průmyslové revoluce vypustily dvě třetiny celkových emisí. Pákistánská ministryně pro klimatické změny Sherry Rehman proto minulý týden prohlásila, že chudší země pociťují „žár chamtivosti“ obyvatel vyspělého světa a žádá klimatické reparace podobné krytí válečných škod.
Oživila tím debatu, která se již mnoho let točí kolem otázky, zda a jak mají vyspělé země platit klimatické „ztráty a škody“, jak se agenda nazývá. V rámci Pařížské dohody z roku 2015 všechny státy uznaly, že problémem je nutné se zabývat. Od té doby se ale spory o charakter řešení vyostřily: Chudší země chtějí založení speciálního fondu, vyspělý svět se tomu brání, a celý vyjednávací proces OSN se kvůli neshodám může zadrhnout.
Spojené státy se obávají, že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
