Do čtyřiceti jsem kafe nepil. Přesvědčení, že to není zdravé, ale naopak návykové, padlo s úbytkem energie vlivem věku. Na začátku to byla jednou dvakrát do měsíce velká odměna. Pak jsem se začal odměňovat skoro každý den. Jsem pražský emigrant, toho času venkovan. V Brdech musíte ujít do dobré kavárny minimálně deset kilometrů, takže s polovic dní v hlavním městě za týden došlo k redukci kávy na polovic. A pak jsme dostali pod stromeček kávovar, kapslí do něj vrchovatě do šuplíku. Modlím se, aby kapsle brzy došly. Anebo ne? Až doteď jsem byl škarohlíd. Konečně jsem se na to pořádně podíval, abych zjistil, že i v Timesech už psali o zapamatováníhodném vědeckém milníku pro rok 2021. Nebyl to covid. Vedle již prověřených to byly tři nové důvody, proč si zdraví podpořit právě kávou.
Pro mě jsou vědecké studie o to důvěryhodnější, když mají ideálně vyšší stovky účastníků. Tentokrát to byla kohorta velikosti dvacetiny české populace. Ve Velké Británii zkoumali skoro půl milionu lidí déle než deset let s objektivním hodnocením srdečních funkcí. O těch se tradovalo mylné přesvědčení, že vyšší spotřeba kávy může být příčinou vyššího kardiovaskulárního rizika. V porovnání s kávovými abstinenty se na pijácích do třech šálků kávy denně zjistilo, že mají o 12 procent nižší riziko všech příčin smrti obecně. Samozřejmě ti, kdo propadli před kavárnou tak velké euforii, že rovnou skončili pod projíždějícím autem, byli z této statistiky vyloučeni.
Konkrétně o 17 procent nižší riziko…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
