Je to už sedm let, co komando teroristů Islámského státu (IS) zavraždilo v hudebním klubu Bataclan a na dalších místech Paříže 130 civilistů. Tenkrát v listopadu 2015 se zdálo, že se v Evropě zvedá mohutná vlna teroru, protože tisíce zde narozených muslimů tou dobou za IS válčily v Sýrii a vše nasvědčovalo tomu, že jednoho dne násilí a nenávist přinesou zpět do svých rodných evropských měst. Salah Abdeslam, jediný přeživší terorista z pařížské bojůvky, byl nyní v jednom z největších soudních procesů francouzských dějin odsouzen na doživotí. Za napomáhání teroru bylo odsouzeno dalších 18 obžalovaných.
Teroristům se podařilo Francií otřást, téma islámu a imigrace se stalo emotivním těžištěm politických sporů, ale země se nakonec s útočníky vypořádala zcela v souladu s pravidly demokratického právního řádu. Rozbor motivace džihádistů a záplavou slz doprovázená dlouhá slyšení příbuzných obětí přinesly i společenskou katarzi. Mnozí pozůstalí se novinářům po konci procesu svěřili, že jsou „hrdí na tento soudní systém“.
Odstup roku 2022 umožňuje také změnu perspektivy: útok v Paříži už nepůsobí jako začátek ničivé vlny teroru, ale spíše jako její vrchol, jako na dlouho poslední dobře organizovaný útok v Evropě. Od té doby v ulicích vraždí jen osamocení jedinci, které je těžké dopředu odhalit a zastavit. Tak to alespoň v rozhovoru s Respektem interpretuje Olivier Roy, jeden z hlavních expertů na evropský džihádismus.
„Bezpečnostní opatření evropských států se ukázala být…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
