Být vikingem
Severští bojovníci se zabydleli v populární kultuře. Stále více lidí chce žít jako oni.
Přestože se už tisíciletí neplaví se svými loděmi po evropských řekách ani nebrázdí světové oceány s vidinou zisku nových území a bohatství, svým způsobem nikdy dobývat nepřestali – a nyní dokonce zažívají další zlatou éru. Vikingové s novou vervou osídlili současnou popkulturu v podobě divácky oblíbených seriálů jako Vikingové nebo jeho pokračování Vikingové: Valhalla, snímků jako Seveřan,Divoch, komiksů vycházejících ze severské mytologie či jejich filmových adaptací v podobě velkofilmů (Thor: Ragnarok, letošní Thor: Láska jako hrom) nebo videoher jako Assassin’s Creed: Valhalla.
A nejen to. Osídlili samu představivost moderního člověka, který se k nim utíká. „Asociují drsnou, jakoby ryzí přirozenost člověka. Jsou protikladem zjemnělosti a přepsychologizovaného jednání. Jde tam o život, což představuje odpočinek od složitějších otázek,“ vysvětluje Marie Novotná z katedry jazyků a literatury na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK). Důvodem přitažlivosti však není jen to, že drsní válečníci ze severu nabízejí přecivilizované společnosti cosi primárního. S jejich kulturou – a obecně kulturou starého severu, jejíž byli součástí – se dnes prolínají i trendy, které jsou už nějakou dobu v západních společnostech na vzestupu, jako je hledání spirituality nebo udržitelný život.
Vikingové jsou tak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
