Ráno zjišťuji, že stále žiji, a to je mi dnes přesně 89 let. Patřím mezi tzv. přeživší, to znamená, že jsem – ač míšenec – přežil druhou světovou válku. V Terezíně ani v jiném koncentráku jsem nebyl, protože jsem byl pod českým jménem ukryt v malé české vesničce.

Ale o tom dnes nepřemýšlím. Víc mě zajímá, proč jeden z mých přátel mě téměř denně zásobuje přes e-mail spoustou tzv. fake news, lživých zpráv, ze kterých vyplývá jeho naprosto negativní vztah k demokratickému zřízení České republiky, k současné naší vládě, k našemu členství v EU a NATO. Přemýšlím, proč je tenhle můj kamarád, mimochodem vysokoškolsky vzdělaný, ochoten šířit takové lži? Jednou z možností je jeho vztah k Ruské federaci a zvláště k prezidentu Putinovi. Vojenská agrese Ruska proti Ukrajině je pro něj naprosto oprávněná. Jakákoli pomoc USA, EU a dalších států Ukrajině není podle něj správná a česká účast v této pomoci přímo ohrožuje náš stát. Tím
ovšem můj přítel připouští napadení České republiky ze strany Ruska při válečném tažení Putina Evropou.

Reklama
Reklama

Takže, když si to shrnu, ten můj přítel v podstatě schvaluje mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy Hitler, Mussolini, Daladier a Chamberlain jako zástupci čtyř velkých evropských států rozhodli o připojení části Československé republiky k Německu. A totéž se dnes děje na Ukrajině. Putin postupuje stejně jako Hitler. Můj přítel to tak ale nevidí a s chutí šíří dál lži.

A tak se ptám: Lze šíření těchto hnusů na internetu, v médiích atd. nějakým způsobem zakázat nebo omezit? Při mých dnešních 89 letech to nevím. Možná, že mi někdo poradí. Těším se.
Ing. Petr Lewi, důchodce

Je Nerudová česká Čaputová?
Respekt 24/2022

Danuše Nerudová se prezentuje jako velmi schopná rektorka. Je však nejasné, co je PR a co realita. V týmu měla jako prorektora Vojtěcha Adama, který hrubě porušoval publikační praktiky, o čemž svědčí například nereálné tempo publikací (jeden výstup vždy během pěti dní) nebo četné publikace v predátorských časopisech. Jeho praktiky se začaly řešit primárně po jeho zvolení rektorem a on na svoji funkci následně rezignoval. Nerudová ke konci svého mandátu sice iniciovala vznik komise, prošetřující jeho jednání, ale nikdy nevysvětlila, proč ho čtyři předchozí roky měla v týmu.

Lze pro to najít dvě možná vysvětlení. Buďto si ani základně neproklepla svého nejbližšího spolupracovníka, což by představovalo podstatné manažerské pochybení (takto vysoký počet publikací bije do očí na první pohled podobně jako predátorské publikace), nebo to dlouho tolerovala a až po veřejné diskusi kolegu kritizovala, což naznačuje pokrytectví. Ani jedno není dobrá vizitka pro možnou prezidentku. Akademická politika vyžaduje kompromisy (někdy nepříjemné či špinavé) a různé věci lze pochopit. Nikdo není dokonalý a každý děláme chyby. Od prezidentských kandidátů bych však očekával větší otevřenost: Danuše Nerudová na přímý dotaz ohledně této záležitosti mlčela, respektive se odpovědi vyhnula.
Jakub Drápal, Ph.D.

DESPEKT
Respekt 20/2022

Je neskutečné, jak se v Česku všechno dobré těžce rodí. Měli bychom občas nakouknout k sousedům. Nehledat důvody, proč něco nejde, ale cesty, jak to udělat, aby to šlo. Na Slovensku je problém s vratnými PET lahvemi vyřešen. Současně s nimi vyřešili i zálohování a zpětný odběr plechovek od nápojů. Největší problém měli s vývojem a konstrukcí výkupních automatů. Problém vyřešili, dnes jsou automaty na všech místech, kde být mají. Nikdo si nestěžuje, domácnosti naopak systém vítají, významně ubylo nepořádku v krajině. Stačí se jen poptat a zkopírovat.

Slovensko ovšem není zemí občanů s vrozeným silným kverulantským genem. Podobně vyřešilo kouření v restauracích. To, co tady trvalo dlouhé roky, na Slovensku prošlo hladce, rychle.
Werner Mandrysz

Kulturní mix
Respekt 20/2022

Přečetla jsem si váš příspěvek o rekonstrukci bývalých jatek v Ostravě na galerii PLATO. Moc vám za něj děkuji, jen si dovolím upozornit na jednu chybu. K návrhu Roberta Konieczného a ateliéru KWK Promes píšete, že si „nepočínali úplně pietně, na místech dveří vznikly otvory vysoké pět metrů a v nich otvírací stěny s betonovým nátěrem“. Právě zde si však architekt Konieczny pietně počínal. Tyto otvory totiž nenavrhl on a nezasáhl tak svévolně do historického pláště budovy. Na několika místech budovy vznikly už v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy jatka využívaly technické služby, a Robert Konieczny je naopak poměrně vtipně využil a vyplnil je otočnými stěnami v přiznaně novém materiálu, kde navíc použil ve stylizované formě i původní architektonické členění. Čili místo „tvoření“ historické formy na místě zaniklého zdiva pracoval s novodobým prvkem, který zároveň „zakonzervoval“ podobu jedné historické etapy stavby.
Romana Rosová, pracovnice Národního památkového ústavu a spoluautorka stavebně-historického průzkumu jatek

Domů do války
Respekt 20/2022

Tato reportáž rozhodně patří k nejsilnějším článkům od začátku války, které jsem přečetla. Moc vám děkuji za vaši práci a zároveň vás prosím, nepřestávejte o Ukrajině i přes společenskou „únavu z války“ informovat.
Michaela Chromcová

OPRAVY

V článku Je Nerudová česká Čaputová? (24/2022) jsme chybně uvedli jméno agentury, v níž pracuje sociolog Martin Buchtík. Správně mělo být uvedeno, že jde o Ústav empirických výzkumů STEM. Za chybu se omlouváme. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte