Gabor Maté
Gabor Maté • Autor: Matěj Stránský

Přestože není původní profesí psychiatr ani psycholog, stal se světově nejproslulejším expertem na téma dětského traumatu a jeho vlivu na vznik závislosti. Zástupy lidí se svěřují s tím, že jim knihy, přednášky nebo rozhovory s ním zásadně pomohly přijmout jejich vlastní trápení. Až se někdy zdá, že kanadský rodinný lékař Gabor Maté, charismatický potomek maďarských Židů, který v dětství jen těsně unikl holokaustu a dlouhá léta se potýkal s vlastní závislostí, disponuje jakýmsi tajemným léčitelským kouzlem. Na konci května představil Maté na konferenci v Praze celovečerní dokumentární film o své práci nazvaný Moudrost traumatu.

Jednodenní konference o traumatu, na které v Česku vystupujete, byla téměř okamžitě vyprodaná. Kolik lidí by se o takové téma zajímalo před třiceti lety?

Hádám, že by jich přišlo tak pět.

Co se od té doby změnilo?

Lidé mluví o tématu traumatu a jeho vlivu na život už dlouhou dobu. Dokonce i Sigmund Freud se traumatem zabýval na začátku kariéry, než přišel se svými teoriemi. Ale dlouho tuhle konverzaci vedli hlavně lidé, kteří byli sami traumatizováni. V oficiálních lékařských kruzích se o dopadech traumatu nemluvilo. V Americe se situace začala měnit po vietnamské válce, z níž se spousta vojáků vrátila s tím, čemu dnes říkáme posttraumatická stresová porucha. Diskuse už se nedala dál potlačovat. Osobně si myslím, že dlouho převažující model psychiatrie, který se snažil vše vysvětlit biologií mozku, aniž by se díval na lidské životy, byl obrovským selháním. A stejně tak i model medicíny jako takové, který odděluje mysl od těla. Změna nastala v posledních desetiletích jednak s uvědoměním důsledků traumatu a také s rostoucí mírou stresu v životě západního člověka. Tématu se dostalo víc veřejné pozornosti. Například ve Spojených státech je mezi bestsellery už několik let kniha o traumatu Tělo sčítá rány od Bessela van der Kolka. Není to žádné lehké čtení. I moje knihy byly přeloženy do třiceti jazyků – což není zpráva o mně, ale o tom, že čím dál víc lidí zjišťuje, že zabývat se traumatem má smysl.

Vy jste si sílu dopadů traumatu uvědomil v první dekádě nového století při práci s narkomany v proslulé čtvrti Downtown Eastside v kanadském Vancouveru. Kdy vám začalo docházet, že většina z nich propadla drogám kvůli děsivým zážitkům z dětství?

Nebylo to úplně takhle. Když jsem začal pracovat se závislými, byl jsem si už velmi dobře vědom souvislostí mezi traumatem, duševním a fyzickým zdravím a závislostí. Ty jsem objevoval dřív, když jsem psal první knihu o dětech s hyperaktivitou a poruchou pozornosti. Co jsem si ale neuvědomil, je to, jak silně odborná komunita tohle spojení ignoruje. V polovině nultých let jsem začal psát knihu V říši hladových duchů, abych zachytil své osobní zkušenosti s populací těch nejzuboženějších uživatelů návykových látek. A když jsem začal procházet literaturu, všiml jsme si, že nikdo zatím nepublikoval knihu, v níž by spojil vědu o vývoji lidského mozku, psychologii traumatu, životní zkušenosti lidí a závislost. Byl jsem velmi překvapen, protože na tohle téma už existoval rozsáhlý výzkum. Nebyl ale znám širší veřejnosti, nebrali ho v úvahu lékaři, a to dokonce ani v centrech pro léčbu závislosti. Takže jsem prostě tato témata ve svém textu jen spojil dohromady. A kniha se stala větším fenoménem, než jsem si vůbec dokázal představit.

Narkomani jako my

Vaše práce oslovila mnoho lidí, jejichž závislost nemá zdaleka tak destruktivní podobu jako u vašich klientů v Downtown Eastside. Přesto vychází z podobných příčin. Jak vlastně funguje spojení mezi traumatem a závislostí?

Moje definice závislosti zní, že jde o jakékoli chování, v němž člověk nachází dočasnou úlevu a potěšení, po němž baží a kterého se nedokáže vzdát navzdory negativním důsledkům. Možná slyšíte, že v ní není nic o drogách – je to jakékoli chování. Mohou to být drogy, ale stejně tak existuje závislost na sexu, hazardních hrách, nakupování, jídle, pornografii, práci nebo moci.

Je to opravdu možné takto srovnávat?

Odmítám vyčleňovat lidi závislé na drogách jako něčím odlišné od zbytku. To děláme proto, že drogy jsou kriminalizované, ale ve skutečnosti jejich reakce není v principu ničím odlišná od chování spousty lidí z běžné společnosti. Trauma, zejména to prožité v dětství, způsobuje obrovskou vnitřní emoční bolest. A všechny druhy závislosti jsou snahou uniknout z téhle bolesti. Když se pomocí zobrazovacích metod podíváte, co se děje v mozku závislého člověka, uvidíte, jaké okruhy jsou zapojeny do závislosti, například heroinové. Tenhle opiát je nejmocnější prostředek úlevy od bolesti, jaký známe, může takhle fungovat ovšem proto, že v lidském mozku existují receptory, na které se může navázat. Proč je tam vůbec máme? Protože lidské tělo vyrábí své vlastní interní opiáty, které se jmenují endorfiny. Využívá je pro mnoho různých věcí, z hlediska porozumění závislosti jsou pak podstatné tři: endorfiny ulevují od bolesti, zprostředkují pocity radosti a štěstí a umožňují vytvoření vztahu mezi rodiči a jejich dětmi. Endorfiny jsou důvodem, proč jsou rodiče v pozitivním smyslu závislí na svých dětech – protože je to příjemné.

1_obalka_R23
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na [email protected] nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R23
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 38 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

redaktor

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1560

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte