0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda9. 1. 20223 minuty

Víc než cirkus

Bosna a Hercegovina se ocitla v nejvážnější krizi od konce balkánských válek

Milorad Dodik představuje zvláštní politický paradox: je prezidentem státu, který by přitom nejraději zrušil. „Snaží se nám vnutit, že jsme stát,“ říká například svým voličům o mezinárodním společenství. Mluví tak jistě i proto, že není jediným, ale „jen“ jedním ze tří prezidentů Bosny a Hercegoviny. Velká část státních institucí, včetně té prezidentské, je v zemi rozdělena mezi tři největší etnika, tedy pravoslavné Srby, katolické Chorvaty a muslimské Bosňáky. Toto rozdělení je principem mírového uspořádání, kterým byla v roce 1995 ukončena bosenská občanská válka, nejkrvavější střet na evropské půdě od druhé světové války.

Dodik je lídrem bosenských Srbů a křehkou federaci vzešlou z mírové dohody torpéduje už patnáct let. Opakovaně například hrozí referendy, která by fakticky vedla ke konci federace. Referenda se nekonala, teď v polovině prosince však parlament Republiky srbské, která tvoří zhruba polovinu rozlohy země, odhlasoval Dodikův plán na vybudování vlastní armády, vlastních daňových úřadů, vlastního soudnictví, vlastní tajné služby. Během nadcházejícího půl roku mají být sepsány příslušné zákony.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

„Je to nová dimenze. Pan Dodik překročil fázi pouhých rétorických žhářských útoků,“ hodnotil před Vánocemi probíhající eskalaci Christian Schmidt, politik bavorské CSU a od minulého roku vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně – tedy muž, v jehož agendě je dohled nad plněním mírové dohody. „Přestává se řídit zákony vydanými vysokým představitelem,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc