Suez Canal
Snili o něm už staroegyptští faraoni i benátští kupci či Napoleon. (Stavba Suezu, 1859) • Autor: Getty Images

Kdyby měli Benátčané dost peněz, mohl Suezský průplav existovat někdy od začátku 16. století. Zachránili by tak moc a samu existenci své republiky a dějiny i voda Rudého moře by plynuly jinak. Ale ani benátští kupci na tak grandiózní projekt neměli dost prostředků, a tak je čerstvě objevená obchodní cesta z Evropy do Indie kolem jižního afrického cípu zničila. Z epizody na úsvitu novověku zůstal jen nápad a touha si dlouhou a nebezpečnou cestu kolem Afriky zkrátit prokopáním lákavě úzké Suezské šíje.

V dalších staletích si s touto myšlenkou pohrávali osmanští Turci a ještě seriózněji pak Napoleon. Po dobytí Egypta v roce 1799 měl pocit, že mu brzy bude patřit celý svět, a chtěl si ho také celý zkrátit. Nařídil možnosti průplavu prozkoumat, ale jeho měřiči zjistili, že mezi hladinou Rudého a Středozemního moře je výškový rozdíl deset metrů. To znamenalo technicky obtížně překonatelnou překážku. Měřiči však udělali chybu. Jak v roce 1847 definitivně potvrdila britská výzkumná výprava, ve výšce mořských hladin nebyl rozdíl. Stavba průplavu už přitom byla tehdejšími technologiemi možná, jen pochopitelně vyžadovala hodně úmorné práce.

Francouzi už každopádně myšlenku průplavu od dob Napoleona nikdy neopustili. A nakonec to byli oni, kdo přemluvil osmanskou říši, aby jim dala koncesi k pracím na egyptském území. Suezský průplav byl francouzský projekt: egyptský místodržící držel pětinu akcií nově založené společnosti pro výstavbu kanálu, zbytek vlastnili francouzští…

1_obalka_R18
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R18
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 42 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Brolík

zástupce šéfredaktora, Fokus

brolik
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1539

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte