To dilema řeší spousta rodin. Je lepší nechat své dítě učit se jen jeden cizí jazyk takzvaně pořádně, nebo ho ponoukat do dvou jazyků s tím, že se je naučí trochu hůř, ale získá potřebný základ? Nervózní rodiče hloubající nad tímto dilematem lze uklidnit s tím, že ideální řešení neexistuje a každý musí odhadnout, co je pro jeho situaci dobré.

Jak známo, umět dobře anglicky je k nezaplacení. Ovšem vstřebávat další cizí jazyky rozhodně není na škodu. Dítě tím získá užitečný odrazový můstek a samo si později může vybrat, čemu se věnovat pořádně. Výhodné je to i v pozdějším věku, kdy mnozí v sobě objevují chuť pustit se do učení cizích jazyků jen tak, a minimum získané ve škole jim může výrazně pomoci. Navíc i malá znalost několika stovek slovíček usnadňuje hledání práce nebo otvírá cestu k poznávání jiné země a její kultury, v němž se dá najít náplň života v dospělosti a stáří.

Obyvatele relativně malého otevřeného státu se složitým mateřským jazykem by zkrátka nemělo být těžké přesvědčit, že učení se cizím jazykům je užitečná činnost. Dokonce bývá velmi zábavná. V čase, kdy máme v oblibě pochybovat, k čemu nám všechna ta školní matematika, fyzika nebo chemie bude, u jazyků obvykle tahle otázka odpadá. Praktické použití se před námi rýsuje okamžitě. Navíc znalosti jazyků nezastarávají a platí i po opuštění školních lavic, na rozdíl od znalostí získávaných v jiných předmětech. Rodiče tohle všechno obvykle vědí a rádi hledají pro své děti školy, které výuku cizích jazyků…