Šestice starších dam prochází z jedné budovy do druhé, nejstarší z nich pomáhá v chůzi chodítko, a rozhlížejí se po zahradě, která oba domy v centru Brna spojuje. Zjišťují spokojeně, že kulisy jim důvěrně známého místa zůstaly zachovány – vysoký strom vrhá stín, pískoviště čeká na děti, trávník je čerstvě střižený. Když si pak v domě na konci zahrady ve velkém sále s pódiem přisouvají židličky ke kulatému stolku a začínají si povídat, působí to jako běžné setkání kamarádek seniorního věku. Ve skutečnosti se v divadelním sále odehrává mimořádná věc: členky ženského vzdělávacího spolku Vesna, který tu jejich předchůdkyně založily před více než 150 lety, vstoupily do svého sídla poprvé po téměř třech letech, během nichž už ztrácely naději, že ušlechtilá minulost místa nezůstane jen zápisem v archivních análech.
„Nové vedení přivedlo spolek k insolvenci. Vypadalo to jako konec,“ vzpomíná Miroslava Oulehlová, vůdčí osobnost společnosti dam u kulatého stolku, na dobu před třemi lety, „ale s tím se nedalo smířit. Naštěstí se podařilo najít mladší nástupkyně plné energie, které situaci dokázaly zvrátit.“
Ach, co ti to udělali!
To, že příběh ženské jednoty započatý v Brně v roce 1870 může pokračovat, je ve skutečnosti ze značné míry zásluhou energie Miroslavy Oulehlové. Drobná žena, bývalá grafička – jak říká: „neplést si s dnešní grafikou, tehdy jsme vše dělali ručně“ –, která za dva roky oslaví osmdesátku, vzala věci po oznámení krachu pevně do svých rukou. Začala…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
