Evropa si oddechla, že do finálového kola francouzských prezidentských voleb postupuje z prvního místa Emmanuel Macron a rozdíl mezi ním a Marine Le Pen je nakonec větší, než naznačovaly průzkumy. Do samotné Francie se ale vrátilo napětí. Stovky vysokoškoláků obsadily minulý týden budovy pařížské Sorbonny, Sciences Po a dalších škol, aby daly najevo svoji frustraci z výsledků voleb. Studenti nic nevyžadovali. Sešli se „jen“ proto, aby politické reprezentaci vzkázali, že do čela státu nemají koho volit. Část vysokoškoláků, jak popsala francouzská média, výsledek druhého kola nehodlá považovat za legitimní a ještě zváží, jak s tímhle závěrem naloží – jestli se z poslucháren nepřesune na barikády do ulic.
Západní svět bude i tuto neděli držet palce Macronovi, aby porazil lídryni krajní pravice, která má ambici rozbít Evropskou unii a NATO tak, jak je nyní známe. Francie ale možná stojí na počátku nové sociální revolty: bez ohledu na vítěze voleb začala 10. dubna večer.
Jasná alternativa
První kolo voleb ten den přineslo nečekaně dobrý výsledek Jeanu-Lucovi Mélenchonovi, levicovému radikálovi a šéfovi hnutí Nepoddajná Francie. Získal 22 procent hlasů, dýchal na záda Le Pen a moc nechybělo, aby se finálový duel odehrál mezi ním a Macronem.
Mélenchon není na francouzské scéně žádný politický novic. Loni v létě oslavil sedmdesátku, o post hlavy státu se pokoušel potřetí a byl už senátorem, ministrem i europoslancem. Má pověst dobrého rétora, který umí držet prst na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
