„Na“ versus „v“. Obě tyto předložky patří k deseti nejfrekventovanějším českým předložkám a zároveň k deseti nejpoužívanějším českým slovům. Pojí se se čtvrtým a šestým pádem. Z dlouhodobého hlediska lze říct, že si v češtině občas konkurují a že předložka „na“ expanduje čím dál výrazněji na úkor předložky „v“ ‒ a to ve spojení s podstatnými jmény obecnými i se jmény zeměpisnými. Jaká je tedy odpověď na otázku z titulku?
Předložkové vazby s názvy měst a městských čtvrtí se mohou měnit, jisté je pouze to, že jednoduché pravidlo, kdy použít „na“ a kdy „v“, neexistuje. Zatímco dříve se bydlelo „v Břevnově“ či „v Chodově“, dnes je v úzu mnohem běžnější „na Břevnově“ a „na Chodově“. Pořád ale zůstává například „v Holešovicích“, „v Modřanech“, „v Karlíně“. Výjimkou jsou některá místa, u nichž se běžně využívají obě předložky: „v/na Kladně“, „v/na Mělníku“, „v/na Ruzyni“ a podobně, přičemž předložka „v“ je tady chápána jako základní.
Předložka „na“ se pojí také s místy vyvýšenými „nad“ vodou, tedy s ostrovy, souostrovími nebo poloostrovy: „na Madagaskaru“, „na Špicberkách“, „na Apeninském poloostrově“, a to i pokud jde o státy, třeba „na Tchaj-wanu“, „na Filipínách“, ale občas se ostrovní země vyskytují s předložkou „v“ ‒ „v Grónsku“, „v Indonésii“ a tak dál. U ostatních států a územních celků je pak volba předložky ustálená, daná tradicí: „na Ukrajině“, „na Moravě“, ale „v Čechách“, „v Rakousku“. Podobné je to s pohořími ‒ „v Krkonoších“, „v Alpách“, ale „na Šumavě“, „na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
