Ústřední otázkou současné americké politiky je, zda se Republikánská strana dokáže zbavit svých nejextrémnějších členů. Řešení bude mít globální důsledky a sahá hlouběji než jen k bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Mezi republikánskými kongresmany a senátory jsou lidé, kteří trvají na tom, že volby v roce 2020 byly ukradeny, mají vazby na násilné extremistické skupiny či antisemitismus a v minulosti šířili ideologii QAnon. Na úrovni jednotlivých států je situace často ještě horší. Mainstreamoví republikáni tyto hlasy a názory tolerují už léta. Dokáže strana konečně najít způsob, jak je ovládnout?
Odpověď na tuto otázku by dost dobře mohla rozhodnout o budoucnosti americké demokracie. V brilantní studii Conservative Parties and the Birth of Democracy (Konzervativní strany a zrození demokracie) odhalil Daniel Ziblatt z Harvardovy univerzity klíč k tomu, proč na počátku 20. století Británie zůstala demokracií a Německo sklouzlo k fašismu – konzervativní strana ve Velké Británii dokázala ukáznit své extremisty. Několik let před první světovou válkou britské konzervativce ohrožovaly antidemokratické složky jejich vlastní strany, zejména radikálové v Severním Irsku. Strana konzervativních toryů, silná a hierarchická, ale nakonec dokázala tyto frakce potlačit, a stabilizovat tak britskou demokracii.
Naproti tomu v Německu byla hlavní konzervativní strana DNVP (Německá národně lidová strana) slabá a neorganizovaná a závislá na pomoci vnějších skupin. To poskytlo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
