Premiérem v nové italské vládě se stal bývalý šéf Evropské centrální banky a v Evropě zavládlo vzrušení. Třiasedmdesátiletého Draghiho má každý rád. Je klidný, uměřený, jak by člověk u bankéře čekal, zároveň má na tváři neustále milý úsměv a umí říct ve správnou chvíli tu správnou větu, která nepostrádá emoce. Třeba když na vrcholu dluhové krize v roce 2012 prohlásil, že ECB udělá „cokoli, co bude třeba, aby zachránila euro“.
Jakmile se potvrdily spekulace, že má vést novou vládu, Draghi se okamžitě stal nejpopulárnějším politikem v Itálii s podporou přes 70 procent, ačkoli ani není politik; je bezpartijní a žádnou politickou stranu za sebou nemá. V italských novinách jsou mu udělovány přívlastky jako „skvělý“, „super“ a analytici mluví o fenoménu „Draghiho kouzla“. Do svojí proevropské vlády získal i dosud ostře euroskeptickou Ligu Mattea Salviniho a Salvini prohlásil, že mu bude „ctí“ sloužit Itálii právě pod Draghim.
Z hlediska Itálie je sázka na bankéře dobrá volba. Předchozí kabinet se rozpadl kvůli sporu o využití až 200 miliard eur, které Itálie dostane z EU na restart po pandemii, a dohodnout se bude teď prioritní úkol nového kabinetu. Je ale dost možné, že Draghiho jméno budeme víc skloňovat i v našich zeměpisných šířkách.
EU vždycky fungovala na bázi seniority, kdy v momentech zlomu vyhledává postoj nejváženějšího člena kruhu lídrů. Dlouho to byla Angela Merkel, ta však letos na podzim končí. Přirozený nástupce, Emmanuel Macron, už žije kampaní před…

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin: