Možná tomu nebudete věřit, ale z klimatické fronty přichází několik skutečně dobrých zpráv. Minulý týden se přibližně 100 zemí dohodlo na omezení emisí metanu o 30 procent do roku 2030, čímž se podařilo zacelit skutečně povážlivou mezeru v klimatické strategii. Dosaženo bylo také rámcové dohody, jež by měla ve stejném časovém horizontu ukončit odlesňování, a to včetně příslibu potřebné finanční podpory. (Odlesňování má na svědomí zhruba deset procent světových emisí uhlíku.) Soukromý sektor se zavázal, že do roku 2030 vyčlení ve svých investicích 130 bilionů dolarů s cílem dosáhnout nulových emisí. Smyslem popsaného úsilí je omezit globální oteplení na 1,5 °C.
Zrychlují také pozitivní trendy ve vývoji nových technologií. Cena solární a větrné energie se v letech 2009–2019 snížila o 89 a 70 procent, cena lithiových baterií klesla za poslední tři dekády zhruba o 97 procent. Díky vyšší účinnosti a čisté energii mohou dnes jednotlivé země vykazovat růst svých ekonomik, aniž by přitom zvyšovaly emise skleníkových plynů.
To ale samo o sobě nestačí. Ve skutečnosti potřebujeme, aby se emise výrazně snižovaly, nikoli aby zůstávaly na konstantní úrovni. K takovému cíli ovšem nesměřujeme. I kdyby všechny země dodržovaly své závazky z konference v Paříži, a většina tak nečiní, došlo by do roku 2030 k poklesu emisí pouze o 7,5 procenta. Experti se nicméně shodují, že pokud chceme vzestup teplot udržet pod hranicí 1,5 °C, musíme do té doby produkci skleníkových plynů snížit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
