Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kontext

Domov versus kancelář

Jak pandemie zahýbala s rolí kanceláře v životech bílých límečků

Na zelené střeše pražské centrály Československé obchodní banky.
Na zelené střeše pražské centrály Československé obchodní banky.

Dvojice budov posazená do mírného svahu, starší z roku 2007 a novější z předloňska, spojená zastřešeným mostem je navržena a v praxi připravena na skoro šest tisíc lidí. V „kancelářském městečku“, rozlehlém firemním kampusu Československé obchodní banky, hned u východu z metra v pražských Radlicích jsou jim k dispozici jídelny, kavárna, školka, vlastní pobočka pošty nebo lékař. Je čtvrtek dopoledne, hned na první pohled to znát není, ale v práci je dnes jen slabší polovina kolektivu, konkrétně 2400 lidí.

V útrobách komplexu jsou k vidění jednotlivci při soustředěné práci, týmy radící se na hybridních mítincích v uzavřených místnostech, zaměstnanci roztroušení u stolů v open spacu a v kontrastu s nimi kompletně osiřelé úseky. Poměr práce odvedené z domova versus té z kanceláře si jednotlivé týmy nastavují samy. Výsledky interního průzkumu ukazují, že si 61 procent lidí přeje tři až čtyři dny z pracovního týdne trávit doma. Ve srovnání s loňským rokem je to téměř dvojnásobek. Tito zaměstnanci si zejména cení ušetřeného času. „Pozorujeme ale i to, že se část kolegů vrací,“ popisuje situaci členka představenstva banky zodpovědná za oblast HR, IT a zpracování operací Marcela Suchánková. Druhé části týmu doma schází sociální kontakt a stimulující prostředí.

Poměr práce odvedené z kanceláře si jednotlivé týmy nastavují samy. (Centrála ČSOB v Radlicích. Fotografie vznikly před tím, než začala platit povinnost nosit na pracovišti respirátory)
Poměr práce odvedené z kanceláře si jednotlivé týmy nastavují samy. (Centrála ČSOB v Radlicích. Fotografie vznikly před tím, než začala platit povinnost nosit na pracovišti respirátory)

Představy a počínání zaměstnanců banky víceméně kopírují trend nastolený pandemií, kdy si část lidí poprvé na delší dobu mohla vyzkoušet home office (podle reprezentativního šetření společnosti LMC z června 2021 mohlo pracovat doma 41 procent lidí). Na nový režim musely rychle naskočit i konzervativnější firmy, v jejichž slovníku rozhodně nefiguroval nyní hojně skloňovaný výraz flexibilita (který dnes zaměstnanci po nabytí nových zkušeností považují za samozřejmost).

Podle analytiků zaměstnavatelé aktuálně stojí před výzvou, jak nastavit pravidla tak, aby neztráceli kvalifikované lidi. „Bojují s tím, jak moc zaměstnance nutit, aby nějaký čas v kanceláři strávili, kolik času je správně a jestli jim to přikázat, nebo volbu ponechat na nich,“ vykresluje dilema expert na pracovní prostředí z realitní poradenské společnosti CBRE Filip Muška. Výhoda je teď tak spíše na straně zaměstnanců osvojujících si nové pracovní návyky. „Pro podstatnou část z nich je možnost udržet si flexibilitu důležitá,“ doplňuje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Už teď je všem jasné, že plošný posun k opačnému extrému, tedy vyžadování stoprocentní přítomnosti na pracovišti, není ve hře. Pro zaměstnance to bude znamenat méně práce odváděné z kanceláře. Firmy stojí před úkolem zkoordinovat ty, kdo budou část týdne fungovat na různých místech. A především – proměnit svá sídla tak, aby vyhovovala dynamicky se měnícím podmínkám.

Mám takovou náturu

Pokud jste někde zaměstnáni, velmi pravděpodobně jste před pandemií byli zvyklí odvádět svou práci od stolu v „open spacu“ obklopení kolegy a sdíleli jste s nimi výhody i nejrůznější neduhy konkrétního prostoru. Navzájem jste dobře znali svoje zvyky (a zlozvyky). Byli jste svědky toho, jak dané prostředí formuje vztahy mezi vámi, a mohli jste vnímat, komu je v něm dobře, a kdo by raději pracoval o samotě. Hrozící nákaza ho pak z vašeho života načas vyškrtla a buď se vám do něj vrátil, nebo se pozvolna navrací. Je jisté, že alespoň prozatím z něj nezmizí. Je tedy třeba klást si otázku, jak významnou roli bude toto místo ve vašem pracovním životě dále mít a jakou práci zde nakonec budete odvádět. Pro šéfy je zase relevantní vědět, proč zůstává podstatné takový prostor pronajímat (nebo vlastnit) a jak moc kolegům vlastně záleží na tom, odkud pracují.

Jenže ideál se v dalších nápodobách měnil a zmenšoval – a dále zmenšoval…

Šestačtyřicetiletý Tomáš strávil v otevřených kancelářích většinu svého produktivního života, rozhodně se ale nedá říct, že by byl jejich fanouškem. „Obecně je považuju za velmi stresující. Žádné soukromí, šíří se zde nemoci a snadno vznikají konflikty,“ říká hned na začátek a na mysli má například klasické dohady nad teplotou či osvětlením místnosti.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].