Když autorka této glosy nedávno popisovala tuzemskou situaci kolem interrupcí, obdržela řadu emocemi nabitých reakcí. Nejčastější výtka nesměřovala k příběhům žen (a jednoho muže) uvedených v článku ani k datům, která dokládají, že i v Česku interrupci nejčastěji podstupují ženy, které už děti mají, a že počet zákroků během let výrazně klesá. Týkala se „nevhodného“ termínu „umělé přerušení těhotenství“, který sice používá legislativa i statistici, ale který by pisatelé nejraději opravili na „umělé ukončení těhotenství“. Tito diskutéři by tedy nejspíš souhlasili s návrhem zákona, kterým část vládního hnutí OĽaNO usiluje upravit na Slovensku pravidla pro interrupce a proti němuž se minulý týden masivně demonstrovalo v řadě slovenských (i českých) měst; kromě občanské společnosti se hlasitě a nesouhlasně ozvala i lékařská obec. Kromě změny názvu zákroku (právě na výše zmíněné umělé ukončení těhotenství) norma navrhuje také další zdánlivě nedůležité či formální změny – mimo jiné zákaz reklamy na interrupce nebo prodloužení čekací doby mezi návštěvou u lékaře a zákrokem samotným.
Jenže když se na návrh zákona, který je za poslední tři roky již devatenáctým pokusem změnit slovenskou potratovou legislativu a který by měl parlament ve druhém čtení projednat tento týden, podíváme optikou vzedmuté globální antipotratové vlny, vyvstane jejich pravá podstata. Odpůrci potratů totiž musí v době, kdy má právo žen na svobodné rozhodnutí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
