Dvacátník Sebastian Kurz vlétl do vrcholné politiky s příslibem, že jako mladý princ porazí draky sžírající rakouskou politiku. Především rozšířenou drobnou korupci a klientelismus, kvůli nimž voliči od zavedených stran zklamaně přecházeli k populistům. Nyní je Kurzovi pětatřicet a naděje, kterou Rakušanům nabízel – tamní levicí ostatně zpochybňovaná už od jeho tvrdé protiuprchlické linie v krizi roku 2015 – se drolí.
Kurz a jeho nejbližší mediální a strategičtí poradci jsou vyšetřováni kvůli podezření, že si za peníze ministerstva financí – tedy daňových poplatníků – kupovali lepší veřejný obraz. Zadávali zmanipulované výzkumy veřejného mínění, které se k široké veřejnosti dostaly skrze pochvalné texty v bezplatném a rozšířeném deníku Österreich. Ten podle verze vyšetřovatelů výměnou za pomoc dostával štědré inzeráty od ministerstva financí. Cílem marketingově-korupční akce mělo být posílení Kurzovy pozice v letech 2016–2017, kdy nakonec – právě pod značným vlivem veřejného mínění – převzal vedení lidovců a po vítězných volbách se stal nejmladším předsedou vlády v Evropě.
Vyšetřovatelé se na stopu podezření dostali díky tzv. kauze Ibiza, která ukončila Kurzovu první vládní koalici (2017–2019) s populistickými Svobodnými. Na tajně pořízeném videu ze španělského ostrova tehdy dlouholetý předseda Svobodných a vicekancléř Heinz-Christian Strache sliboval údajné dceři ruského oligarchy za úplatek státní zakázky. Policie posléze zabavila spousty dokumentů, počítačů a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
