0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Agenda3. 10. 20213 minuty

1400 korun pro každého?

Státní rozpočet je hotov, ale hlasů je zatím málo

Pandemie ještě rozhodně nekončí. Přinejmenším ekonomicky. Ve státním rozpočtu na příští rok, jak ho minulý týden navrhla vláda, po covidu zůstává silná stopa v podobě dalšího zvýšení výdajů na dluh. Rozpočet kvůli tomu může narazit po volbách v nové sněmovně – všechny relevantní strany kromě ANO k němu mají výhrady. Času na úpravy je ale málo a není pravděpodobné, že se nějaké radikálnější stihnou, zvlášť pokud volby nepovedou k rychlé a výrazné mocenské změně.

Končící Babišova vláda plánuje, že stát příští rok utratí skoro dva biliony korun. Jako vždy jde o rekord – výdaje státu rok od roku rostou kvůli tomu, jak stoupá ekonomika a ceny, v Česku navíc výdaje skokově narostly právě během pandemie. Opakuje se i další pravidlo, a sice že vláda navrhuje utratit víc, než vybere – příští rok plánuje schodek 377 miliard korun, což je taktéž téměř rekord, který nejspíš přebije jen letošní rok.

↓ INZERCE

Čitelnou perspektivu nabízí porovnání s posledním normálním rokem před pandemií (viz graf). Srovná-li se skutečnost roku 2019 a plán na rok 2022, suma vybraných daní se skoro nemění. Výdaje státu ale rostou o čtvrtinu. Ruku v ruce s tím stoupá státní dluh. Na konci příštího roku má činit skoro 2,9 bilionu korun oproti 1,6 bilionu v roce 2019.

Výběr daní a pojistného stagnuje ze dvou důvodů. Zaprvé, výkon ekonomiky se v covidu zhoupl dolů a teprve nyní se vrací na výchozí úroveň, což se podepsalo i v tom, kolik lidé a firmy odvádějí státu. Zadruhé, celá řada daní šla v pandemii dolů – nejen daň z příjmu v rámci rušení superhrubé mzdy, ale třeba i spotřební daň na naftu nebo některé podnikové daně. Nově se příští rok zvětší daňové úlevy pro rodiny s více dětmi.

Růst výdajů se však nezastavil a naopak zrychlil, a to opět ze dvou důvodů. Zčásti šlo o nouzová pandemická opatření, jako byly kompenzace zavřených provozů nebo posílení výdajů ve zdravotnictví. Větší díl ale představovaly vládní počiny, které – jak potvrdila i často citovaná jarní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu – s pandemií přímo nesouvisely, ať už se jednalo o navyšování důchodů, platů státních zaměstnanců nebo nemocenské.

Tento trend má trvat i příští rok. Ke standardnímu navýšení důchodů vláda přidala mimořádný příspěvek 300 korun. Přibývá státních zaměstnanců – jejich počet se má přiblížit půl milionu, což je nárůst o 20 tisíc během tří let. Minulý týden jim vláda slíbila plošné přidání 1400 korun měsíčně, učitelé mají dostat procentní zvýšení o inflaci. Celkem na platy půjde 252 miliard oproti 210 miliardám před třemi lety.

Pro další vývoj se nabízejí tři scénáře. Pokud dá Andrej Babiš po volbách dohromady většinu s ČSSD, KSČM nebo SPD, mohl by rozpočet protlačit s těmito stranami za cenu dílčích ústupků, tak jak se mu to dařilo v minulosti. Druhou možností je výpomoc od někoho z koalice Spolu nebo od Pirátů a Starostů, tyto bloky ale mají k rozpočtu ještě větší výhrady a mluví i o možnosti rozpočtového provizoria. To by znamenalo protáhnout opravu rozpočtu až do příštího roku a mezitím hospodařit podle letošního rozpisu. Třetí variantou je, že Piráti, STAN a Spolu získají v nové sněmovně většinu a pustí se do úprav podle vlastních slibů. Sem patří omezování dotací, propouštění státních úředníků a zmražení výdajů ministerstev. Otázkou ale je, jestli by větší změny v tomto případě nepočkaly až na rok 2023.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].