EXCLUSIVE: FILE: Second plane hits the World Trade Center
Zranitelná velmoc • Autor: Profimedia

Nikdo z pamětníků asi nezapomene, co dělal 11. září 2001. Autor těchto řádků pobýval s přáteli na krušnohorské samotě, kam zprávu o nárazu letadel do newyorského mrakodrapu přivezla kamarádka ze sousední vsi. Nasedli jsme společně do auta a odjeli sledovat televizní zpravodajství do nejbližší hospody. Útok vypadal jak z hollywoodského akčního trháku a každého u stolu přepadl neblahý pocit: svět se právě změnil a začal souboj o budoucnost.

To bylo ostatně cílem Usámy bin Ládina a jeho organizace al-Káida, která údery mířící kromě mrakodrapů Světového obchodního centra i na budovu Pentagonu a amerického Kapitolu (jejž před destrukcí zachránila vzpoura pasažérů proti únoscům na palubě letu 93 United Airlines) zosnovala. Měly být prvním výstřelem ve válce, která spustí rozklad Západu a překope řád světa. Povedlo se jim to? Vyhrává nyní, ve chvíli dvacátého výročí, Usámovo džihádistické hnutí, nebo Amerika a její spojenci?

Amerika, protože Arabové bin Ládina zklamali

Pro pochopení logiky 11. září je třeba vrátit se pár let do minulosti. Útok na Ameriku byl totiž lekcí, kterou bin Ládin vyvodil z předchozích nezdarů náboženských extremistů. Ti s pomocí Spojených států v osmdesátých letech porazili sovětské okupanty v Afghánistánu a se skalpem ateistické velmoci se přesunuli do svých domovů nebo na jiná bojiště – s cílem porazit sekulární diktatury a vytvořit emiráty řízené jejich dogmatickým výkladem islámu. V Alžírsku, Bosně ani Egyptě však neuspěli a nezískali širší podporu obyvatel.

Osama bin Laden
Další generace džihádistů ho zklamala. (Usáma bin Ládin v roce 1997) • Autor: Profimedia

Když pak Usáma bin Ládin a hlavní ideolog al-Káidy, egyptský klerik Ajmán Zaváhirí ve druhé polovině devadesátých let pátrali po příčinách, dospěli ke Spojeným státům: protože jejich síla drží arabské diktatury u moci, lidé nevěří, že je možné zavedené pořádky porazit, a k džihádu se nepřipojí. Je proto třeba nejprve spektakulárně zaútočit na mocného „vzdáleného nepřítele“, na Ameriku, ukázat její zranitelnost a vyvolat tak silnou emoci, že se arabská „ulice“ sjednotí pod černým praporem džihádu. „To je klíč k interpretaci 11. září,“ píše o této bin Ládinově úvaze francouzský specialista na islamismus Gilles Kepel ve své loňské knize Away from Chaos. The Middle East and the Challenge to the West (Pryč z chaosu. Blízký východ a rukavice hozená Západu).

Srovnání těchto ambicí s realitou roku 2021 je jednou z možností, jak najít vítěze 11. září. Cíl al-Káidy se prokazatelně nenaplnil. „Arabská ulice“ se hromadně k džihádistům nepřidala a od útoků na USA se veřejně distancovali i islamisté z Muslimského bratrstva, kteří předtím společně s džihádisty podporovali svatou válku proti Sovětům v Afghánistánu. Bin Ládin koncem devadesátých let vzkázal, že je „individuální povinností každého muslima zabíjet Američany a jejich civilní a vojenské pomocníky ve všech zemích, kde to je možné, avšak i po 11. září se tímto doporučením řídila jen naprosto mizivá hrstka z miliardy muslimů. Tento neúspěch byl očividný během revolt arabského jara, kdy se džihádisty nenáviděné sekulární diktatury náhle a nečekaně hroutily.

Specialistka na ideologii al-Káidy Nelly Lahoud prozkoumala 96 tisíc digitálních složek, včetně šesti tisíc stran textu v arabštině, ze zveřejněné bin Ládinovy korespondence zabavené CIA při úspěšném útoku na jeho úkryt v Pákistánu v dubnu 2011. V zářijovém vydání dvouměsíčníku Foreign Affairs popisuje, jak bin Ládin při sledování zpráv o tzv. arabském jaru naříkal, že on a jeho souvěrci stojí zcela na okraji dění. Příbuzným a kolegům psal, že „nemůžeme dělat nic jiného než ještě posílit naše modlitby“.

Tato rada ale nevedla k úspěchu. I poslední sociologická data ukazují rostoucí skepsi vůči náboženství a náboženským autoritám napříč celým Blízkým východem. Podle průzkumů Arab Barometru stoupl v letech 2015–2020 podíl mladých Arabů ve věku 18–24 let, podle nichž hraje náboženství na Blízkém východě příliš silnou roli, z 50 na 66 procent. Polovina mladých respondentů si myslí, že náboženské hodnoty brání jejich zemím v pokroku. To neznamená, že džihádistům či šířeji náboženským dogmatikům docházejí rekruti – masové podpoře se ale dvacet let po 11. září netěší.

1_obalka_R36
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R36
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 41 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte