Andrej Babiš, Ústí nad Labem
A teď přijdou Piráti rozvrátit vaše životy. (Andrej Babiš v Ústí nad Labem, za ním ochranka, před ním vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha a poslankyně Eva Fialová) • Autor: Milan Bureš

Text je součástí výběru top článků roku 2021. Při této příležitosti ho odemykáme. Pokud vás zaujal a chcete podpořit nezávislou novinařinu, budeme rádi, když se stanete naším předplatitelem.


Reklama
Reklama

Půl třetí odpoledne běžného pracovního dne na konci prázdnin se blíží a na náměstí v Ústí nad Labem už čeká hlouček lidí. Stojí u stánku s nápisem slibujícím, že „tady se říká pravda“, a pokukují po vedle stojícím zmrzlinářském voze, který pobízí k pořízení zmrzliny velkým varováním, že dát si ji nebude možné věčně – „Lízejte, než to zakážou“.

Hlouček se postupem času zformuje ve frontu, a když pár minut po půl třetí přichází Andrej Babiš, který lidi pozval na jednu ze zastávek své kampaně po Ústeckém kraji, vítají ho přítomní potleskem. Babiš si sedá za stolek a podepisuje se jim jako autor do připravených výtisků knihy Sdílejte, než to zakážou!, kterou vymyslel a pod premiérovým jménem sepsal jeho marketingový expert Marek Prchal. Fronta je asi šedesátihlavá a nezkracuje se – neustále se doplňuje nově příchozími. Někdo se s premiérem chce vyfotit – to pak Andrej Babiš na chvíli vstává, obejme fanouška a usměje se do čočky mobilu –, někdo si chce promluvit. Na to druhé prostor není, premiér děkuje za slova chvály, na dotazy lidem řekne, že vše najdou v knize.

Po čtvrt hodině se ke stánku blíží trojice mužů, mezi nimi Jan Pehl, trenér parkouru, který vede ve městě trampolínové a parkourové centrum, kroužky gymnastiky a pořádá tábory pro děti. Začnou pískat na píšťalky. „Ostuda! Zloděj! Estébák!“ volají na premiéra. Fronta zašumí. Dvě starší ženy z ní vyběhnou, v rukou klacíky, a bouchají jimi protestující muže do zad. „Cos dokázal ty, idiote pirátskej!“ volá přitom jedna z nich na Jana Pehla.

Andrej Babiš, Ústí nad Labem
Neodpověděl mu na e-maily. ( Jan Pehl v Ústí nad Labem) • Autor: Milan Bureš

„Nejsem Pirát a ani je nevolím,“ říká Jan Pehl lidem, co se kolem něj srotili, a vysvětluje, že chce upozornit na nelogičnost opatření v covidové době, že musel všechno zavřít a propustit všechny pracovníky na dohodu, že sám neměl z čeho živit rodinu a že poslal deset e-mailů Babišovi, aby na „díru“ v podpoře podnikatelům poukázal. „Neodpověděl mi ani na jeden,“ říká parkourista, „ani na jeden.“ „Zasraní Piráti, táhněte, vy feťáci,“ volají na protestující dál lidé z fronty. „To že není Pirát?“ sykne starší tělnatý muž z hloučku kolem protestujících. „To určitě. Takoví dementi jsou vždycky Piráti.“ Babiš rozruch periferně pozoruje, hlavu dál skloněnou nad hromádkou knih, podepíše se a poděkuje voliči, který ho chválí „za to, jaký je“, pak vstane, aby ho poslankyně ANO Eva Fialová mohla vyfotit s další voličkou na mobil, a zase usedá k podpisům.

V Ústeckém kraji právě probíhá kampaň pro říjnové volby do sněmovny, v níž se střetnou v roli jedniček kandidátních listin Andrej Babiš a Ivan Bartoš. Z projevů, které premiér pronáší k lidem na cestách, ve svých pravidelných videích nebo na Facebooku, je jasné, že boj to bude dramatický: tím hlavním, čím chce zaujmout voliče, je vyjmenovat, co dokázala vláda a vládou ovládaná sněmovna, a vysvětlit posluchačům, jak nebezpeční jsou Piráti a jaké strašné věci se po vítězství ve volbách chystají udělat.

Dobrý život

Na náměstí v Ústí má na sobě Babiš oranžové tričko a sportovní kalhoty, o pár chvil dřív na předešlé zastávce v domově seniorů na ústecké periferii si s lidmi potřásal rukou ještě v obleku. Moc mu nepadne, přibral a prozatím neúspěšně se snaží srazit váhu dietou. To tady lidé nevědí. Klientka domova s ovázanou rukou mu vypráví, že mu na uvítanou napekla dortíky. Plný plech ozdobených zákusků leží na stole, dva kousky jsou nachystány přímo pro Babiše na talířku. „To jsem vám dělala s láskou,“ usmívá se na Babiše. „Dortíčky, jo? Děkuju,“ říká premiér a hladí ženu po zraněné ruce.

„Pan Babiš se obětoval, mohl sedět v síti v Karibiku.“

Tweetni to

Na zahradě sedí nachystaná asi čtyřicítka klientů domova seniorů, mnozí na kolečkových křeslech. U nich zdravotnice s košíkem léků a obvazů, kdyby se něco přihodilo. „Vy jste první pomoc, že?“ říká jí Babiš a taky ji pohladí po ruce. „To já taky potřebuju, psychiatra bych potřeboval,“ rozesměje okolostojící. Od ředitelky domova se lidé dozvědí, že se mohou premiéra – po jeho krátkém pozdravu – na cokoli ptát. Babiš zdraví seniory jedenáct minut: „Přišel jsem proto, jak asi víte, že budou volby,“ řekne jim. „Já jsem napsal takovou knížku a tam píšu, že kandiduju naposled, protože už jsem v podstatě taky důchodce. Určitě si pamatujete, že pro naši vládu byly důchody vždy priorita,“ říká důchodcům, „navýšili jsme důchody a chceme je navyšovat dál. A zavedl jsem slevy na jízdné, plno babiček mi psalo, jak mohly konečně častěji navštívit svá vnoučata,“ opakuje Babiš, co říkal už při minulých volbách. Pak se podívá na personál a vyjmenuje, že už v Sobotkově vládě „jsem se snažil navýšit příjmy pečovatelek“ a že vláda dala spoustu peněz „do sociálu“. To, proč kandiduje zrovna na Ústecku, vysvětlí svou fabrikou v Lovosicích – že tamní chemička byla prvním podnikem, který v roce 1991 koupil. Trvá přesně tři minuty, než se dostane k Pirátům a Ivanu Bartošovi: sdělí lidem, že Bartoš kandiduje na Ústecku proto, že stojí o korespondenční hlasy od zahraničních voličů, kteří se právě do tohoto kraje letos započítávají.

Andrej Babiš, Ústí nad Labem
Napsal jsem vám takovou knížku. (Domov seniorů v Ústí nad Labem) • Autor: Milan Bureš

„Pan Bartoš se vyjádřil, že Ústecký kraj je horší než Rumunsko,“ převypráví přítomným Bartošův status na sociální síti Facebook, že je český severozápad bohužel chudý a v ekonomických ukazatelích zaostává za Rumunskem – HDP na obyvatele je v kraji podle dat Eurostatu o šest procent nižší než v Rumunsku. „Tak nevím, jestli byl někdy v Ústeckém kraji,  evidentně vůbec nechápe, jaký je Ústecký kraj,“ kroutí hlavou Babiš a skočí na jiné téma. „V knize píšu, že jsme zarazili ilegální migraci, protože myslím, že český premiér musí bojovat za zájmy českých občanů. Můj vyzývatel chce všechno předat Bruselu.“

Lidé mlčí, hledí nezúčastněně, Babiš přitvrzuje: „Pokud sledujete, co z těch Pirátů padá každý den, to je neuvěřitelné. Dokonce i tu zmrzlinu by nám zakázali. Tu vanilkovou, smetanovou. I to řešili – jestli naše krávy mají právo žít, nebo ne,“ reprodukuje Babiš rozhodování Pirátů, jak vybrat nejlepší nanuk do kampaně, aby byl vhodný pro co nejvíc lidí – vegany i lidi alergické na laktózu. „Je to skupina zelených fanatiků, kteří chtějí rozvrátit naši společnost. A vy si zasloužíte mít dobrý život.“

Když přijde na dotazy, žádný pro Babiše nepadne, tak premiér ještě sdělí lidem, že „zdravotnictví je pro mě priorita“. Pak je ještě potřeba podepsat lidem knihy, převléct se do neformálního oděvu a pokračovat podle programu na náměstí. Koláčky na talířku i na plechu zůstanou netknuté.

Araby do bytu

Po prvním pískotu protestující trojice se dění u Babišova stolku v centru Ústí pomalu zklidňuje. Parkourista Pehl vysvětluje, v čem podle něj Babiš selhal, lidé srocení kolem něj mu zpočátku hlasitě odporují, ale po chvíli je to přestává bavit. Jen jedna žena má trpělivost a poslouchá strázně pana Pehla, neodporuje mu, má doplňující dotazy. Je to policistka z antikonfliktního týmu. Další dva muži v civilu, její kolegové, si povídají s rozčilenými Babišovými fanoušky a ti se u toho postupně uklidňují. Dvě starší dámy, co před chvílí bušily do parkouristových zad, jdou během hovoru s antikonfliktním policistou ke koši a vyhodí do něj své klacíky.

Poslankyně Fialová ze stánku někam zmizela a zájemci o společnou fotku s premiérem se hromadí. „Tünde! Tünde!“ volá Babiš. „Pojďte sem fotit!“ přikáže, když Tünde Bartha, vedoucí Úřadu vlády, vyjde zpoza stánku. Šéfka úřadu Babiše na cestách po kampani doprovází, říká, že si na to vzala dovolenou, takže to není zneužití státní úřednice pro účely soukromé politické kampaně. „Já to dělám z lásky,“ říká Bartha. Kromě ní šéfa ANO na předvolebních cestách doprovází člen jeho marketingového týmu Marek Hanč, videoreportérka a fotograf hnutí ANO a muži z ochranné služby.

Voliči ve frontě se baví o tom, jak jim za Babišovy vlády vzrostly důchody a že i jejich dětem se za poslední roky zlepšila výplata a vůbec se lépe žije. A taky o tom, že Babiš chápe, jak jim je. „Řekl jsem mu, že nás musí zbavit těch cikánů všude kolem, že je potřeba je nahnat do práce,“ říká starší muž s podepsanou knihou v ruce, ten, který trval na tom, že parkourista Pehl musí být Pirát. „Něco říkal, to jsem mu moc nerozuměl, ale kýval, že mi rozumí.“ Představuje se jako Miroslav, celé jméno říct nechce, protože, jak říká, nevěří novinářům: „Novináři jsou verbež, štvete lidi proti Babišovi. Pořád někdo připomíná, že Babiš zmateně řídil pandemii, ale za covid přece nemůže. To jsou všechno kecy. Myslí na lidi, mám lepší důchod. On je prostě nejlepší.“

Na tom se s ním fronta shoduje: až na pár lidí, kteří říkají, že tu na Babiše stojí z recese, případně aby dali knihu babičce, mají rozhovory s lidmi v ní jednoznačný výsledek: „Andrej Babiš se obětoval, novináři a opozice na něj útočí, ale on by přece mohl sedět někde v Karibiku v síti a užívat si bohatství, místo toho se o nás stará,“ shrnuje paní Marie to, co zní od většiny lidí ve frontě. „Mamince přidal na důchodu, už to není taková bída. Dřív nemohla ani přijet za námi do Švýcarska, neměla na to, teď si na tu letenku dokáže ušetřit. Každý chce vidět vnoučata,“ přikyvuje její dcera, která se před deseti lety provdala do Švýcarska.

Další matka s dcerou kousek dál ve frontě, zmrzliny v rukou, oceňují, že „Babiš je hodný člověk, má rád lidi“. I ony, jak se ukáže, to poznaly hlavně z toho,  že se zlepšila výše důchodu. Lidí se zmrzlinou je tu víc: jak chápou, že by měl zmrzlinu podle Babiše někdo zakázat, a kdo vlastně? „To je přece jasné,“ říká důchodce, který se představuje jako Slávek, „ódéeska a tady ti zloději. Proč by to zakazovali, nevím, ale Babiš chce asi upozornit, že by nám sebrali všechno.“ Muž vedle něj má jiný názor: „Ale ne, on tím myslí Piráty, ti by nejraději všechno zakázali, i zmrzlinu. A místo abychom normálně bydleli, chtějí nám dát do bytu migranty, to Babiš říkal,“ připomene úspěšně rozšířenou dezinformaci, za jejíž šíření Piráti podali na Babiše žalobu.

„Říkal, že média o něm lžou,“ říká pan Slávek, který mezitím přišel na řadu a odchází od stánku s premiérovým podpisem v knize, „a souhlasil, že tady nejsme žádní Rumuni.“ Pan Slávek o tom, že je v Ústeckém kraji kratší čas dožití než v jiných krajích, nikdy neslyšel, o tom, že HDP na člověka je skutečně stagnující i proti Rumunsku, které už ho i jeho krajany předběhlo, taky ne, všiml si jen toho, že je tu nižší mzda – překvapí ho, že o celých 11 tisíc korun než v Praze. „Ale aby nám někdo říkal, že jsme Rumuni, to teda ne, to si nesmí dovolit,“ říká čerstvý důchodce Slávek. To, že podstata sdělení vyplývajícího z dat Českého statistického úřadu a Eurostatu nebyla v hodnocení národnosti, ale ve srovnání ukazatelů, prý chápe, ale stejně považuje Piráty a Ivana Bartoše za největší zlo. „Horší, než byli komunisti. Ti nám aspoň nedávali do bytu Araby.“

Zjistit, co Babiš říká lidem, není lehké – při podepisování knih ho obestupuje ochranka. Hovory jsou krátké, občas je možné zaslechnout větu: „To se dočtete uvnitř.“ Opakující se agendou na Babišových zastávkách jsou stížnosti na média. „Lžou o mně, píšou proti Babišovi. Pomáhají našim soupeřům,“ říká Babiš posluchačům.

Kam a kdy se šéf ANO na výjezdy chystá, jeho PR tým před novináři tají. Fotky rozesmátého Babiše a jeho vděčných voličů se objevují v den setkání na sítích, program dopředu ne – a nedává jej k dispozici ani tiskový mluvčí ANO na přímé vyžádání. Pozvánky jsou cíleny pouze na občany v místě, kam Babiš jede, takže zjistit ústecký program Babiše se Respektu podařilo tak, že obvolal pár občanů v Ústeckém kraji, ať se podívají na Babišův Facebook. Bylo to tam. V Praze program na Facebooku vidět není – a když někdo z Ústecka pošle do Prahy facebookový odkaz, nedá se zobrazit.

Jediný z přítomných novinářů, kdo má celý program Andreje Babiše k dispozici, je fotograf iDNES.cz, serveru z vydavatelství MAFRA, které Babiš vlastní. Babiš Ústecko téměř neopouští – fotky se šťastnými lidmi v tričku s nápisem „Lithium je v českých rukou“ (pokus marketérů oprášit  úspěšné téma z minulé kampaně), se zvířátky, s dětmi přiskakují na sítě několikrát denně.

Méně lidí, víc kritiky

Na náměstí v Lounech, kde ještě ráno agitoval s propiskou a hromadou knih Andrej Babiš, to o pár hodin později vypadá o dost jinak, přestože kulisy jsou podobné: stojí tu stánek a u něj další člověk ucházející se o post premiéra – Ivan Bartoš za koalici Pirátů a STAN. Zbytek náměstí je stejný jako v běžné všední odpoledne: prochází tudy jen pár lidí. Bartoš bere harmoniku a zpívá oblíbenou píseň od skupiny Tři sestry. „Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude“ Tým Pirátů a STAN s předvolebními novinami v ruce oslovuje kolemjdoucí, nakonec se přece jen pár lidí zastaví. „Líbí se mi, že to není žádná politická agitka, že pěkně hraje a rozdává noviny,“ hodnotí Bartošův výkon paní Eva s kamarádkou; nemířily sem, přilákala je hudba. Jejich hlavním motivem je, aby z vlády zmizel Andrej Babiš, vadí jim jeho střet zájmů a „není sympatický“, takže váhají mezi Piráty a STAN a koalicí Spolu. „Musíme si ještě pořádně přečíst program a uvidíme, to asi rozhodne, zatím jsme se tomu moc nevěnovaly,“ říká paní Eva.

Andrej Babiš - předvolební kampaň ANO v Lounech
Plno na Babiše. (Louny) • Autor: Václav Vašků

Noviny kolemjdoucím v Lounech rozdává i Bartošův koaliční partner, předseda STAN Vít Rakušan. Před hodinou spolu natáčeli v Mostě na náměstí předvolební video, hlášení po vzoru Babišova nedělního videoblogu „Čau, lidi“. „Až vyhrajeme volby, postaráme se, aby do Ústeckého kraje peníze tekly spravedlivě,“ říká právě Rakušan něco podobného, co zaznělo na videu, staršímu muži, který se ptá, proč by měl jeho koalici volit.

Na náměstí v Lounech se oba lídři stavují jen na chvíli cestou k hlavní části programu v lounské restauraci s minigolfem, kam pozvali občany na besedu. Čeká tu na ně asi padesátka lidí, z pódia hraje kapela, oba politici se přesouvají mezi stoly, podle toho, kdo s nimi chce promluvit. „Ne, nechceme vám zvyšovat daně, práce nemá být vysoce zdaněná,“ říká u jednoho stolu Bartoš právě dvojici čtyřicátníků. „Infrastruktura tady zatím není, ale je to megatrend, když zaspíme, budeme to za deset let horko těžko dohánět,“ reaguje Rakušan u jiného stolu na kritickou připomínku k chystané elektromobilitě. A Bartoš tu vysvětluje lidem i slova o Rumunsku – že jde o srovnání HDP.

Piráti a Starostové
Rakušan je zkušenost, Bartoš energie, píše se v novinách. (Vít Rakušan v Lounech) • Autor: Václav Vašků

Ta jsou živá ještě po týdnu, kdy se Bartoš vydává do kraje znovu, už bez Rakušana. Na náměstí v Litvínově se k němu z asi desítky zájemců o hovor přitočí muž ve středních letech a důvěrně, polohlasem, s výrazem „jen mezi námi“, mu říká, že se má vyjadřovat opatrněji, že zbytečně dává „náboje Babišovi“: „Já vás volím, ale musíte na to jinak, ať se to neobrací  proti vám.“ „No ano, ujali se toho jeho marketéři a udělali si z toho píár. Tomu se ale nedá zabránit, udělali si z Pirátů hlavní téma kampaně,“ říká Bartoš.

„A udělejte něco s těmi Romy, vždyť to se nedá vydržet. Nastěhovali se k nám do domu, jsou slušní, ale když k nim přijde návštěva, je to hrozný hluk, a jsou tady všude,“ obrací se na Bartoše za přikyvování svého partnera paní Miroslava. Ivan Bartoš s vážným výrazem poslouchá její strasti několik minut: pracovala v těžkém provozu, teď má bolavá záda, lázně si musí platit sama, a tak ji štve, že „těm, co nepracují, se dávají peníze, a já po celoživotní dřině šetřím na procedury“. Bartoš klade doplňující dotazy – na drobnou kriminalitu, jak paní řešila problém s hlukem –, a až pak začne vysvětlovat. Dělá to dlouho, mluví o dvou základních pilířích, o penězích, které jsou z „rudu“ (rozpočtové určení daní – pozn. red.) a nejsou garantované vládou, náklady že logicky nese město, o to je pak méně na investice a další věci, pokračuje informací, že nejsou nastavené cenové mapy obvyklých nájmů. Vysvětluje ženě dlouze na příkladu Ústí nad Labem, jak funguje obchod s chudobou, že si „bossové“ koupí jeden byt v domě za 350 tisíc, dají do něj problémovou rodinu, sníží tím hodnotu bydlení v domě, pak koupí postupně další byty vždy za méně a méně od lidí, co prchají z nepříjemného prostředí, až ovládnou dům a žijí z vysokých nájmů, na něž stát nájemníkům doplácí dávky. Žena viditelně ztrácí trpělivost, říká „no ano, ano“, začne se ošívat, a když je Bartoš někde u popisu, jak mafie podepisuje s nájemníky pracovní smlouvy, skočí mu do řeči: „A máte na to nějaké páky?“ Bartoš pokračuje v popisu: „… a ty smlouvy jsou fiktivní, jen aby ten člověk získal trvalé bydliště v tom daném městě, a tím z nich ti bossové dělají sociální náklad města.“ Až pak se dostává k odpovědi: „A alfou a omegou všeho je, aby…“ Jenže to už žena neposlouchá, otáčí se na partnera, opakuje znovu, že nikdo s problémem nic nedělá, a pak odcházejí. „Volila jsem komunisty, to už nechci. Já bych za těmihle i šla, ale kdybych věděla, že něco udělají. Babiš, ten nám aspoň přidal na důchodech,“ říká a ohlíží se po Bartošovi. „Zblízka je normální, působí dobře,“ podotýká na odchodu, „ale jsou to pořád jen řeči.“

V Teplicích na náměstí už čeká asi patnáct lidí, časem přibývají, nakonec se jich tu u stánku Pirátů a STAN otočí kolem stovky. Lidé ze štábu jim rozdávají noviny s titulkem „Energie, zkušenosti a schopnosti“ nad fotkou obou lídrů koalice. Z obsahu plyne, že energie, to je Baroš a Piráti, zkušenost je Rakušan a STAN a schopnosti že mají oba. „Já zrovna jsem alergická na mléko,“ říká žena s nanukem v rukou, představuje se jako Jana Šámalová, „a jsem ráda, že myslí na alergiky. Budu je volit. Líbí se mi Olga Richterová, má pravdu, že kojenecké ústavy dětem škodí, a dotáhla to do konce.“

12_tema07_foto Milan Jaroš
A teď to rozjedeme. (Ivan Bartoš v Teplicích) • Autor: Milan Jaroš

Ivan Bartoš tu s lidmi mluví podobně jako před chvílí v Litvínově, nejdříve pozorně naslouchá, pak mluví dlouze a podrobně. Právě odpovídá na dotaz, jak zařídit, aby se na severu Čech přestaly rozkrádat peníze z dotací: že je potřeba konečně digitalizovat zemi, že to nejen pomůže lidem, kteří nebudou muset obíhat úřady, ale každý si bude moci jednoduše zkontrolovat, jak se dodržují pravidla v přidělování dotací – a ta pravidla že Piráti a STAN jasně stanoví.

Z odstupu to poslouchá paní s novinami v rukou, usmívá se, sama se na nic ptát nechce, má prý jasno – přišla sem podpořit koalici, kterou chce volit. „Podrobně to nesleduju, ale líbí se mi, že jsou mladí, čerství a nemají žádný škraloup,“ ukáže na Bartoše, „volila jsem Piráty už minule.“ Všimla si, že hodně lidí kolem ní chce volit Andreje Babiše, protože věří, že chce lidem opravdu pomoct – zvedl jim důchod a slíbil, že to bude dělat dál. „Víc peněz se hodí, to je jasné. Ale přemýšlela jsem o tom tak: mně je 74 let, jedné dceři je 54 let a jedné 41 let, nejde přece jen o těch pár korun pro mě, ale i o dcery, ty tady budou žít ještě dlouho, tak ať to vede někdo slušný.“

Mladá žena s kočárkem přišla Bartošovi říct, že se jí líbí, jak odepisuje slušně na sociálních sítích i na nepříjemné dotazy. Že má tu trpělivost, že debatuje i s lidmi, co se do něj a Pirátů opírají. „Marketéři Babiše něco dají na sítě a dál už neodpovídají, vy s lidmi opravdu mluvíte,“ říká mu Tereza Fünfkirchlerová, stavební inženýrka na rodičovské dovolené. „Na sítích to je jako v terénu. Lidi přijdou se zástupnou otázkou, jdou si zanadávat na Bartoše,“ říká Bartoš, „a ono se ukáže, že to není tak, že bych jim vadil, že třeba ani nevědí, co dělám. A když je vyslechnete a najdete ten problém, co je štve doopravdy, dá se pak s nimi normálně mluvit.“ I tento hovor trvá dlouho: Bartoš líčí, co zažil, jaké dezinformace na něj lidé vytahují a že je třeba se tím výrazněji zdržovat jen v těch nejnutnějších případech, třeba když Piráti dali žalobu na Babiše za lež o migrantech umisťovaných do bytů občanů.

Představa o straně pro mladé padá: Bartoše chodí podpořit i penzisté.

Tweetni to

Na náměstích se kolem Bartoše scházejí lidé s větším věkovým rozptylem než u stánků Andreje Babiše: tam převažují ženy v důchodovém věku a vůbec lidé nad 55 let, za Bartošem chodí jak důchodci, tak lidé mladí. Lidé, kteří jdou do fronty na premiérovu knihu, už rovnou přicházejí s chválou a obdivem. Lidé z hloučků kolem Bartoše, i když jsou připraveni ho volit, mají často kritické připomínky a dotazy – otázku na to, zda nemůže lépe volit slova, třeba jako s Rumunskem, dostává během turné opakovaně, lidé se často ptají i na to, zda Piráti ještě do kampaně pořádně „šlápnou“ a proč ta jejich „energie“, kterou inzerují i v novinách, není v kampani tolik vidět. „Zdrželi jsme se tím vyvracením hoaxů o nás,“ vysvětluje Bartoš věc, která zpočátku znervóznila i partnery ze STAN: četnost poplašných zpráv o Pirátech je zaskočila, nevěděli, jak na to reagovat, když se jich voliči ptali, a pak zase museli řešit, že místo kampaně jen vyvracejí lži. Teď už, jak Bartoš lidem říká, bude další části kampaně vidět víc. Dosud šetřili s penězi, protože dlouhý čas kampaně a přísná pravidla, co vše do ní zahrnout, nedovolují při poctivém zanášení nákladů a výdajů být intenzivní delší dobu před volbami.

V rohu náměstí se pustili do debaty dva muži důchodového věku – jeden mluví o tom, že „důchody od Babiše“ jsou důvod, proč ho volit, druhý o tom, že hlavní je Babiše odstavit. „Pak to kvůli takovým jako vy vypadá, že důchodci jsou jednolitá masa, co jde za tím, kdo před ně sype peníze,“ říká druhý muž prvnímu. „O něco jiného než o peníze mi půjde, až ty peníze budu mít,“ odpovídá mu první. Každopádně představa, že Piráti jsou především pro mladé, pohledem na náměstí kolem Bartoše padá: všude se objevují penzisté, kteří přicházejí vyjádřit Bartošovi podporu.

„To je nesmysl, že penzisté jdou jen po důchodu. Já třeba si všímám, kdo šlápne na plyn až tři měsíce před volbami a kdo pracuje pořád,“ říká Jiří Vecko, advokát v penzi, „a zatím mi to vychází na Piráty a Starosty. Čtu programy, nejsem rozhodnutý stoprocentně, ale jsem tomu nejblíž.“

V Děčíně se na závěr dne do debat rozprší, Bartoš míří zpátky do Prahy připravovat se na zítřejší plánovaný rozhovor pro média – s tiskovou mluvčí večer proberou okruhy a připraví si podklady. Další dny bude předseda Pirátů trávit mimo Ústecko – na rozdíl od Babiše se nesoustředí jen na „svůj“ volební kraj. „U nás kandiduje celá koalice se Starosty, ne jen já,“ říká Bartoš. „Ale tak dvakrát týdně Ústecko objíždím. Mě ty hovory s lidmi ohromně nabíjejí.“

Pár lidí dnes v kampani vypadalo, že by taky potřebovali po hovoru s Bartošem ještě trochu nabít – třeba paní Miroslava v Litvínově, kterou Bartošova odpověď uvrhla do skepse. Proč vlastně lidem tak dlouze a podrobně popisuje problémy, chrlí historky a nedá především najevo pochopení, nevysvětlí jednoduše řešení, jak se politici učí od odborníků na komunikaci? „Často slýchám, že jsem moc užvaněnej. Asi jsem. Hlavní je lidi vyslechnout, mít zájem o jejich problém a nelhat jim. A třeba ty sociální problémy jsou složité, je potřeba pochopit jejich příčiny, vysvětlit celou situaci a netvářit se, že je to jednoduchá věc.“ Ale volby by vyhrát chtěl – a to se dělá úderností, srozumitelností a jednoduchostí –, přemýšlel o tom, že by to zkusil? „Umím říct krátce, že víme, jak na to, můžu to tak dělat,“ říká politik, „ale zkouším věci vysvětlit poctivěji.“

Kousek od místa, kde Bartoš nastupuje do auta, je prodejna Levné knihy. Na zemi pod pokladnou leží hromada Babišových knih do kampaně zdarma, stejně jako ve všech prodejnách této sítě po celé zemi. „Vezměte si, můžu dávat dva kusy na osobu,“ vybízí prodavačka. Dělá to trochu opatrně, dostala už prý párkrát od zákazníků vynadáno, když Babiše někomu nabídla. „Nikdo to moc nechce,“ říká prodavačka, „dnes si vzal Babiše jen jeden člověk.“ Sama ještě neví, koho bude volit, nejdříve prý chtěla volit Piráty a Bartoše, čistě proto, že působí sympaticky, o politiku se prý moc nezajímá, ale už si to rozmyslela. „Toho v žádném případě,“ říká, „přece si nenechám do bytu nasadit migranta.“

Informace, že to není pravda, ji překvapí. „To člověk neví, kde to mám zjišťovat?“ říká. „Tak já se na to ještě podívám.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte