Tvar těla neměnit

Už Marlene Dietrich věděla, že rozdíl mezi tváří průměrnou a oslňující dělá správné nasvícení. Zatímco u hvězdy zlaté éry Hollywoodu dosahoval požadovaného efektu tým filmových osvětlovačů, dnes lze podobných – vlastně mnohem lepších – výsledků na snímcích docílit jednoduše použitím některého z mnoha filtrů či aplikací v telefonu. Není tedy divu, že sociální sítě přetékají fotkami lidí s dokonalými tělesnými proporcemi a rysy obličeje. To by nebylo až takové drama, touhu vylepšit vlastní podobu mají lidé odjakživa a se svým obrazem ať si nakonec každý dělá, co chce.

Problém to začal být v okamžiku, kdy jsme se z řady studií dozvěděli, jaký znejisťující vliv může mít především na mladší lidi a děti obojího pohlaví fakt, že jsou na sítích dnes a denně vystaveni ideálu, kterému sami neodpovídají. Kterému nakonec plně neodpovídá nikdo, o tom se ale na Instagramu nebo TikToku – navzdory sílícímu hnutí propagujícímu „skutečnou krásu“ – moc nemluví. Dopad této „dokonalosti ze sítí“ může být více devastující než obsah tradičních médií, protože zatímco tam se jí vyznačují vzdálené a nedosažitelné hvězdy, na Instagramu jsou to vrstevníci či spolužáci ze školy.

Proto zní vcelku rozumně novinka, kterou schválil norský parlament. Podle novelizovaného zákona upravujícího pravidla marketingu bude mít každý inzerent nebo uživatel sítí, který za peníze či jiné výhody propaguje něčí výrobek nebo službu, povinnost zveřejnit informaci o tom, že fotografie byla upravena. Zákon se nezabývá…