Opozice
Petr Fiala (ODS), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti) • Autor: ČTK

Když před čtyřmi lety vyrážel Andrej Babiš na vládní plavbu, stál u kormidla velkého křižníku, který doprovázely menší lodě. Jeho cesta se nyní blíží ke konci, vidí pobřeží, ale už nekormidluje křižník, stojí v malém člunu, do kterého teče a zbytky posádky mají co dělat, aby ho udržely na hladině. Doprovodné lodě už dávno ztroskotaly, výprava nesplnila svou misi a ztráty dalece převyšují zisky – jen kapitán stále mluví o své velikosti. Nedostatek jídla, vody a pražící slunce si vybírají svou daň. Tak se dá shrnout kondice vlády Andreje Babiše.

Premiér stále mluví o tom, že je vše báječné a jeho tým zvládá bravurně každý úkol. Očekává tudíž potlesk, nikoli kritiku. Nechápe, že v řešení pandemie selhal téměř na všech úrovních. Během nemoci nás zachránili zdravotníci, s očkováním Evropská unie. Babiš se zlobí na demokratickou opozici, která se sjednotila a chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Sázkové kanceláře dokonce předvídají, že Andrej Babiš a jeho tým skutečně o důvěru přijdou. Tak jak to tedy je? A je teď čas vládu zbavit důvěry?

Reklama
Reklama

Opoziční demokratické bloky se poprvé shodly na postupu. Počkají, až vyhoštění Rusové opustí ambasádu, a pak budou hlasovat. Čekání je rozumný a zodpovědný krok. Stále však kolem svého postupu používají silná moralizující slova, tohle nicméně opravdu není srovnatelné s prací Charty 77 či akcí parašutistů proti Heydrichovi. Opoziční politici nic neriskují, po hlasování půjdou domů. Ve skutečnosti je cílem ponížit Andreje Babiše. Na tom není nic špatného, arogantní premiér evidentně potřebuje politicky proplesknout. Opozice ale nemá plán, co bude dělat potom, a nemá v rukou další vývoj. Prostě se uvidí, co se bude hodit Miloši Zemanovi.

Oproti předchozím komentářům, kdy jsme postup opozice kritizovali, došlo ale k události, která její aktivity ospravedlňuje. Respektive došlo ke dvěma událostem. Na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera vyplavalo tolik skandálů, že by se mohl stát prvním laureátem Ceny Andreje Babiše pro politiky s největším střetem zájmů. Gratulujeme. Jestli v pozici zůstane, je to selhání a ostuda celého kabinetu.

A pak je tu Jan Hamáček (viz naše detailní rekonstrukce uvnitř čísla), který chtěl letět do Moskvy v době, kdy už věděl o útoku ve Vrběticích. Jeho úmysly stále nebyly dostatečně rozkryté, a dokud se to nezmění, představuje nejen morální zátěž, ale i bezpečnostní riziko. Je nemyslitelné, že se budeme tvářit, jako by se nic zvláštního nestalo, a budeme dojatě sledovat, jak otvírá novou hasičskou stanici. Pokaždé když někde vystoupí, mají na Jana Hamáčka padat otázky související s jeho cestou: Co jste v Moskvě chtěl dělat?

Opozice má tedy veškeré právo tomuto shluku nekompetentních a podezřelých lidí vyslovit nedůvěru. Možná se pak nic fatálního nestane, Zeman nechá vládu u moci, Babišovi to přinese pár voličských hlasů navíc, posílí SPD, demokratické opozici to nepomůže a pojede se dál. Ale pořád se nelze zbavit hryzavého pocitu, že skákat ve tmě z okna, když nevím, ve kterém jsem patře, není ta nejlepší strategie.

 

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

 

Erik Tabery

šéfredaktor

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2158

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte