Hrdinky a hrdinové románů Aleny Mornštajnové, nejčtenější české spisovatelky současnosti, jsou konfrontováni s dobou, vystaveni jejím tlakům, někteří proplouvají, někteří jim vzdorují. Dějinné nástrahy, ostny a výzvy byly v předešlých čtyřech autorčiných románech odvozené z prokazatelných událostí a procesů 20. století: od první světové války po reálný socialismus v Československu. V pátém románu, inspirovaně nazvaném Listopád, se však tvůrkyně pustila na území spekulace neboli alternativní historie.
Stalo se toto: 27. listopadu 1989 mělo v Praze dojít k mohutné protikomunistické demonstraci. Ale hned v prvních minutách toho dne vyrazily z kasáren všech členských států Varšavské smlouvy do ulic vojska a další bezpečnostní složky. Demokratizaci a reformám bleskově zakroutily krkem. V Polsku, Československu a SSSR se přímo ujala moci armáda. Okamžitě nastoupilo zatýkání i střílení odpůrců a všemožná perzekuce.
V ČSSR získal režim podobu diktatury nacházející se – přiblíženo současnou optikou – někde mezi Severní Koreou a Běloruskem. Celý tábor „míru a socialismu“ se opět obehnal železnou oponou a izoloval od zbytku světa. Mohutněly jedině ozbrojené a represivní síly, životní úroveň prudce padala dolů. Zbylý svět se těchto militaristických zemí bál a nechal je napospas svému osudu. Listopád končí na podzim 2019, v čase třicátého výročí událostí listopadu 1989. Východoevropské diktatury nadále existují, ale je tu jistá naděje…
Melodrama v šedi
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
