1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Zvířata jsou pro mě nepolitická. Příroda je vybavila jednoznačnými rolemi, kdo požírá koho a kdo přežije. Vše funguje, pokud to nekazí člověk.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
První setkání s kritickým občanem krátce po nástupu na radnici v Třebíči v polovině devadesátých let. Neměl ve všem pravdu, v něčem ale ano. Pochopila jsem, že každý názor má svou váhu, musí být slyšen, každá otázka vyžaduje odpověď. Komunální politika je skvělá škola a čerpám z ní dodnes.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
V sedmé třídě mě vyvolala soudružka učitelka k tabuli a ptala se, co vím o Chartě 77. Dodnes se mi vybaví zmatek v hlavě: co říkali v televizi a co v rádiu, které táta ztišeně poslouchal – říkali totiž úplně jiné věci. Už tehdy jsem tušila, že špatná odpověď může způsobit něco zlého. A tak jsem mlčela.
4. Kdy a proč jste plakala kvůli politice?
Kvůli politice nikdy nepláču. Ale plakala jsem před dvěma lety u domu, kde byli zavražděni Ján Kuciak a Martina Kušnírová. Na vrata někdo napsal: „Láska je silnější než smrt.“ Odporná vražda statečného novináře, rodiče obou dodnes čekají na spravedlnost.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Nesnáším konvence, které dávají lidem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
