O víkendu vrcholoví sportovci kolektivně bojkotovali sociální sítě. Nápad vznikl v prostředí Premier League, k anglickým fotbalovým klubům se postupně přidaly skotské týmy, následovali je britští ragbisté a kriketisté, vlna se rozšířila i do jiných zemí a strhla s sebou světový tenis či závody F1. Všichni zapojení čtyři dny nepřidávali žádné příspěvky na sociální sítě, aby tak protestovali proti enormně rostoucímu „on-line násilí, šikaně a diskriminaci“.
Protest přišel ve chvíli, kdy se platformy vzniklé původně pro snazší komunikaci a globální propojování lidí stávají bitevním polem pro nekonečné kulturní války, které všechny strany konfliktů vyčerpávají o to rychleji, že se od minulého jara kvůli pandemii přesunula víceméně veškerá komunikace do on-line prostoru. Ve sportu je to vidět víc než kde jinde. Jak se ze stadionů nuceně vytratili fanoušci, zmizela z nich i tradiční média a dále se zrychlil trend, že sportovci ke kontaktu se svými příznivci i odpůrci primárně využívají své soukromé komunikační kanály v čele s Instagramem, Twitterem a Facebookem.
Pro hvězdy a jejich týmy to má velkou výhodu. Když v roce 2012 ukončil dvojnásobný mistr světa silničních motocyklů Casey Stoner v pouhých sedmadvaceti letech kariéru, jako hlavní důvod uvedl mediální tlak, kvůli němuž prý neměl dost síly na samotné závodění. Nyní mohou sportovci publiku sdělovat jen to, co se jim chce. Místo zvídavých novinářů s nepříjemnými otázkami na aktuální výkonnost či chystaný přestup do…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
