Čas někdy nečekaně zaboduje. Počátkem padesátých let 20. století byly na vrchu Zlatý kůň v oblasti Koněpruských jeskyní na Berounsku objeveny vzácné kosterní pozůstatky dospělé ženy. Podle zvířecích kostí a rostlin, které dále nalezli v okolí ostatků, vědci určili, že žena žila v poslední době ledové, tedy zhruba před 35 tisíci lety. Přestože později radiokarbonová metoda kostru výrazně omladila (na asi 13 tisíc let), patřil tzv. Zlatý kůň, jak se lebce a kostem podle místa nálezu přezdívá, mezi vzácné kusy antropologické sbírky Národního muzea.
Ze vzácného kusu se však podle nového objevu mezinárodní skupiny vědců, zveřejněného počátkem dubna v odborném časopise Nature Ecology & Evolution, stal předmět zcela unikátní. Tým Johannese Krausseho z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva v Jeně ve spolupráci s českými vědci Petrem Velemínským z Národního muzea a Jaroslavem Brůžkem z Přírodovědecké fakulty UK zjistil analýzou DNA, že Zlatý kůň je mnohem starší, než se dosud předpokládalo: žena žila před více než 45 tisíci lety.
Vědci zjistili, že v jejím genetickém materiálu je sice zhruba stejné procento neandertálské DNA, jako máme i my dnes (kolem tří procent), ale že se tam nachází v delších úsecích. To znamená, že žena žila v době mnohem bližší éře, kdy se moderní lidé s neandertálci přímo mísili (čím více času od té doby uplyne, tím více se „neandertálské úseky“ v naší DNA zkracují, proto jde o praktický nástroj datování).
Ze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
