Hrdinky pandemie

Respekt 12/2021

Chtěla bych moc poděkovat za článek Silvie Lauder o ženách v době pandemie, který klidně mohl vyjít už po první vlně pandemie v loňském roce, kdy psychologové začali poprvé upozorňovat, že na ženy padla téměř neúnosná zátěž.

Reklama
Reklama

Klaním se před všemi zdravotníky (včetně zdravotních sester samozřejmě) a všemi matkami, jež ze dne na den zůstaly doma na home officu a zároveň zajišťovaly servis pro celou rodinu: vaření oběda, dozor nad on-line výukou, praní, uklízení…

Bylo by dobré dodat ještě jednu věc: ženy to v krizi vydrží, protože tělo jede na rezervy. A sesypou se v momentě, když už bude zdánlivě všechno v pořádku. K psychickým problémům se přidají problémy zdravotní, žena bude držet pohromadě jen pomocí psychofarmak. I to budou důsledky pandemie.

Jitka Rejhonová

Sezení: návod na přežití

Respekt 13/2021

Problémy se zády mě trápily už několik let, ale vlivem změny životního stylu v důsledku karantény (zrušené cvičení pilates a místo aktivního pohybu po třídě,
x hodin denně před počítačem) se na začátku ledna bolesti zad znovu objevily, a i přes intenzivní rehabilitaci a každodenní cvičení, častou změnu polohy při práci a dlouhé procházky se před měsícem zhoršily natolik, že jsem nebyla schopná chodit vůbec a pohybovala se dva týdny jen po čtyřech. Nález na magnetické rezonanci ukázal velký výhřez, který se od ploténky oddělil a přímo utlačoval nerv.

Hlavní důvod, proč na článek reaguji, je, že jste představili dva příběhy lidí, kteří se rozhodli nejít cestou operace. Ne všichni ale takovou možnost mají. Mám dvě malé děti, a proto by pro mě byl několikaměsíční pobyt v rehabilitačním zařízení nepředstavitelný. Jedinou drobnou výtkou, kterou bych k jinak skvělému článku měla, je, že může vzbudit dojem, že operace je něco, čemu je dobré se za každou cenu vyhnout. Já ale věřím tomu, že se mi díky skvělé péči ve vojenské nemocnici, rehabilitaci a změně způsobu sezení podaří vrátit ke všem aktivitám a koníčkům bez omezení.

Blanka Barnes

Reforma globálního kapitalismu

Respekt 14/2021

Něco jako „značka Fair Trade“ neexistuje. Fair trade, psáno dvěma slovy, značí myšlenky, koncept, obecná pravidla spravedlivého obchodu. Takovým etickým obchodem se zabývá spousta firem a organizací a neexistuje pro něj jednotná značka či nějaké označení. „Fair Trade“ nelze ani registrovat jako ochrannou známku u Úřadu průmyslového vlastnictví s tím, že jde o příliš obecné označení obchodního systému.

Existují ale různé certifikace, které zaručují plnění konkrétních pravidel, jež si daná certifikace stanovila. U nás nejznámější je Fairtrade (majitel německá Fairtrade International) se svým logem FAIRTRADE®, která certifikuje konkrétní vybrané výrobky. Tato značka se ale píše jedním slovem s velkým počátečním písmenem.

Takových certifikací existuje více (Fair for Life a Sourcing with Respect od Ecocert, Naturland Fair), každá má svá pravidla plus je tu celý další ohromný systém WFTO (World Fair Trade Organization), který „certifikuje“ celé společnosti, ne jejich zboží. A samozřejmě celá řada firem pracuje podle svých pravidel a jako známku používá buď své firemní logo, nebo si vytvořila další fairtradová loga (jen v naší nabídce jich máme odhadem ke dvaceti a jejich smyslem je většinou jít v požadavcích na férovost dál než ony certifikace). Samozřejmě to má své nevýhody, ale to už je jiné téma.

Tedy souslovím „fair trade“ zahrnete celou myšlenku etického obchodování, ať už ho provozuje kdokoli, a je to „bezpečnější“ označení. Čímkoli jiným už mluvíte o konkrétních pravidlech konkrétní společnosti a bylo by fér pak názvy uvádět správně tak, jak jsou registrovány. V kontextu článku můžete mít na mysli to i ono, ale smícháním „certifikovaného kakaa“, „značky“ a dvou slov „Fair Trade“ s velkými písmeny vznikl nejasný výsledek.

Aleš Masner, jednatel Fair Trade Centrum

Opravy

V Respektu č. 13 jsme v rubrice Dělníci kultury uvedli, že „výtvarná skupina M 57 si ostatně název vinohradské nálevny Makarská vetkla přímo do svého názvu“. Jak nás správně ze svého dočasného pobytu v Poděbradech telefonicky upozornil pražský patriot Josef Vomáčka, vinárna Makarská ve skutečnosti sídlila na Malostranském náměstí a byla to především vinárna.

V minulém čísle v textu Teror v ráji jsme moře omývající břehy Mosambiku nepochopitelně umístili na severozápad, samozřejmě jde o severovýchod.

 Děkujeme pozorným čtenářům a za chyby se omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte