Uighurs Protest - Brussels
Demonstrace na podporu Ujgurů v Bruselu, červen 2020 • Autor: Brian Arnaud/BePress/ABACA via R

Text je součástí výběru top článků roku 2021. Při této příležitosti ho odemykáme. Pokud vás zaujal a chcete podpořit nezávislou novinařinu, budeme rádi, když se stanete naším předplatitelem.

Velké dějiny sestávají z jednotlivostí. Jednou takovou bylo tři roky staré rozhodnutí Gulbahar Jalilové překonat strach a veřejně promluvit o svém únosu do čínského „převýchovného“ tábora, další výzkum německého antropologa a kodéra Adriena Zenze, který na základě analýzy čínských statistik v roce 2018 obvinil Peking, že se snaží vyhladit muslimskou menšinu v provincii Sin-ťiang. Kanadský Číňan Shawn Zhang pak o rok později ze satelitních snímků z Google Earth vyčetl, že čínský režim v těchto táborech drží zřejmě víc než milion lidí.

Reklama
Reklama

Navzdory narůstajícím svědectvím ale zůstávalo dění v Sin-ťiangu stranou větší mezinárodní pozornosti. To se však začíná měnit. Během jediného týdne hned dva parlamenty západních demokracií nazvaly postup Číny vůči Ujgurům genocidou a debata, jaké vztahy udržovat a jak obchodovat se státem likvidujícím celé jedno etnikum na svém území, se dostává na pořad dne. Další tlak tak bude s největší pravděpodobností pokračovat. I z Česka.

Příležitost a možnosti máme

Odcházející administrativa Donalda Trumpa nedávno řekla, že se Peking na Ujgurech dopouští genocidy; americký Kongres pak před koncem loňského roku schválil zákaz dovozu zboží ze Sin-ťiangu kvůli podezření, že při sklizni tamní bavlny a v provinčních montovnách se využívají ujgurští muži a ženy na otrocké práce. Nová vláda Joea Bidena nastolenou politiku převzala.

V Evropě se jako první dala do pohybu Velká Británie. Odchod z Evropské unie nutí Brity znovu definovat svoje vztahy se světem a tenhle fakt ponoukl skupinu britských politiků požadovat „lidskoprávní“ úpravu zákona o zahraničním obchodu. Novela usiluje o to, aby britský soud na základě žaloby i třeba zahraniční skupiny občanů mohl rozhodnout o genocidě a pokud daný stát uzná vinným, poslanci by pak mohli obchodní dohodu s takovou zemí zastavit. Úpravu navrhla široká koalice poslanců napříč stranami a spouštěčem se stal právě čínský postup vůči Ujgurům.

42A_foto Office of Nusrat Ghani
Mé voliče to zajímá. (Nusrat Ghani)

„Brexit je příležitost znovu si říct, jaké hodnoty chceme hájit, a to i v obchodě. Voliči v mém okrsku se zajímají, odkud pochází zboží, které kupují,“ zdůvodnila pro Respekt konzervativní poslankyně a jedna z předkladatelek úpravy o genocidě Nusrat Ghani, proč se rozhodla postavit vlastní vládě, která novelu odmítá. „Výbor britských Židů přirovnal čínský postup vůči Ujgurům k holokaustu. Těžko si lze představit něco strašnějšího,“ dodala.

Stoupenci novely první hlasování o těsných jedenáct hlasů prohráli, Sněmovna lordů ale úpravu postihující genocidu do zákona vrátila a tento týden věc opět míří do dolní komory, kde se poslanci pokusí svoje požadavky podruhé prosadit. Británie v tuto chvíli s Čínou žádnou dvoustrannou smlouvu nemá a podle političky existuje řada cest, jimiž se britská vláda může vydat, aniž by obchodování s asijskou velmocí musela rovnou zastavit. „Firmy působící v Sin-ťiangu by například byly v apriorním podezření, že využívají nucenou práci, a pokud by chtěly dovážet zboží do Británie, musely by nám prokázat opak,“ vysvětluje poslankyně, podle níž britskou parlamentní debatu „rozhodně nedoprovázejí obavy“ z hněvu Číny, jednoho z pěti největších investorů na ostrovech. „Reakcí Číny se vůbec nezabýváme. Je to debata hlavně o nás samých,“ dodává Nusrat Ghani.

„Nejlepší je kombinace spolupráce a odstrašení. Nic lepšího nám historie nenabízí.”

Tweetni to

Britské poslance vedly k práci na novele stejné důkazy a svědectví o postupu čínského režimu v Sin-ťiangu, jaké v únoru přiměly kanadský a nizozemský parlament schválit deklaraci odsuzující čínské počínání v provincii a nazývat ho genocidou. Díky Nizozemcům bylo toto slovo ve spojení s Ujgury použito na půdě Evropské unie oficiálně vůbec poprvé.

Minulý týden pak spatřila světlo světa první ucelená mezinárodní zpráva od dvou nezávislých amerických institutů, která dochází k tomu, že postup Číny proti Ujgurům v Sin-ťiangu naplňuje všech pět bodů, pod kterými se podle úmluvy OSN rozumí genocida: zabíjení příslušníků jedné skupiny lidí s cílem jejich částečné nebo úplné likvidace, těžké fyzické či psychické týrání, držení v nelidských podmínkách, záměrná sterilizace žen, odebírání dětí. Je však nepravděpodobné, že by zpráva vedla k mezinárodnímu vyšetřování čínských zločinů. Čína není smluvní stranou k tomu zřízeného Mezinárodního trestního soudu a naopak je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, kde vyšetřování Sin-ťiangu může zablokovat.

Přesto – jak ukazuje i zmíněný britský příklad – není demokratický svět bezmocný. Pro Česko a další členy EU je podstatný unijní rámec. „Evropská unie má svoji obdobu Magnického zákona. Může odepřít vstup na své území a finančně postihovat Číňany odpovědné za zločiny v Sin-ťiangu. A měla by to dělat,“ řekl Respektu Reinhard Bütikofer, vlivný německý europoslanec za Zelené, sinolog a předseda delegace EU–Čína v europarlamentu. Prvních jedenáct Číňanů zodpovědných za zločiny vůči Ujgurům v Sin-ťiangu zařadila Rada EU na sankční seznam právě před uplynulým víkendem.

„Čína je navíc největším obchodním partnerem EU, předběhla v tomhle loni USA, a i tady se nám nabízejí možnosti, jak reagovat,“ pokračuje Bütikofer. Podle poslance by EU, která má výlučnou kompetenci v dohadování pravidel obchodu se třetími státy, měla po vzoru amerického Kongresu zakázat dovoz na vnitřní trh sedmadvacítky toho zboží, jež pochází z otrocké práce. Europoslanci už vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s návrhem legislativy ukládající firmám povinnost ohlídat si, že jejich dodavatelé a subdodavatelé ze třetích zemí netěží z nucené práce. (Čeští europoslanci byli v hlasování rozděleni. Zástupci ODS byli proti, protože dohled nad celým řetězcem podle nich nepřiměřeně zatíží malé firmy; ze stejného důvodu se při hlasování zdrželi poslanci ANO. Pro byli Piráti a zástupci TOP 09, KDU-ČSL a STAN.)

Na půdě europarlamentu se navíc formuje opozice vůči nedávno uzavřené dohodě EU–Čína o vzájemných investicích, známé pod zkratkou CAI, jíž kritici vyčítají nedostatečný ohled mimo jiné na lidská práva. Dohodu těsně před Vánocemi prosadili Němci a je velmi výhodná pro akcionáře jejich automobilových firem; aby však začala platit, musí ji ratifikovat evropští poslanci. „Jsem si téměř jistý, že pokud CAI nedozná změn a Čína se například nezaváže ke konkrétnímu datu, kdy sama hodlá zakázat nucenou práci, smlouva v europarlamentu neprojde,“ tvrdí Bütikofer.

Neukládá, ale nabízí

Tento týden by měl čínský postup vůči Ujgurům řešit zahraniční výbor české sněmovny. Na program ho dostal pirátský poslanec Jan Lipavský a cílem jím navrženého usnesení je odsoudit „nelidské zacházení“ s ujgurskou menšinou a vyzvat českou vládu k vyjádření „jasného a principiálního stanoviska k dění v Sin-ťiangu“. „Je nejvyšší čas, abychom k Ujgurům něco řekli jakožto země, která hájí lidskoprávní rozměr zahraniční politiky,“ zdůvodnil to Lipavský. „Pokud vládní poslanci ve výboru najdou dostatek odvahy zkritizovat Čínu, pokusíme se téma prosadit na jednání celé sněmovny,“ dodává. Stejný výbor v horní komoře zase podle slov jeho předsedy Pavla Fischera (nez.) zvažuje, že vyzve vládu k přehodnocení celkové politiky vůči Číně, včetně například vystoupení z platformy 17 + 1, která sdružuje Čínu a státy střední a východní Evropy. Ke stejnému kroku už vyzval svoji vládu i litevský parlament.

Zdejší exekutiva s výjimkou ministra zahraničí zatím Sin-ťiang přechází mlčením. Šéf průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) na dotaz Respektu, jak stát řeší případný dovoz zboží z táborů nucené práce do českých regálů, neodpověděl a tiskový odbor jeho úřadu vzkázal, že „MPO nemůže zasahovat do dodavatelských řetězců soukromých firem“. Není to přitom úplně pravda. „Stát může například při zadávání veřejných zakázek do podmínek tendru uvést jako jedno z kritérií dodržování lidských práv ve všech článcích dodavatelského řetězce. Dala by se tím vyloučit například možná dodávka roušek a respirátorů vyrobených ujgurskými vězni. Tyto kroky ale český zákon neukládá, pouze nabízí,“ upozorňuje sinoložka, analytička think tanku Evropské hodnoty Anna Zádrapová.

Ani kritici Číny přitom nevolají po naprostém konci obchodu s asijskou velmocí. Bylo by to, jak říká Reinhard Bütikofer, „ekonomicky hloupé a ignorovalo by to realitu světa“. „Nejlepší je kombinace spolupráce a odstrašení,“ napsal Respektu historik ekonomie z Warwické univerzity Mark Harrison. „V případě Číny to znamená obchodovat s ní všude tam, kde je to možné, a upozorňovat na její zločiny a odhalovat zločince všude tam, kde je to nutné. A vojensky spolupracovat s demokraciemi okolo Číny, s Tchaj-wanem, Jižní Koreou a Japonskem. Nic lepšího nám historie nenabízí,“ dodává Mark Harrison.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte