Od roku 2016, kdy se Respekt účastní Mnichovské bezpečnostní konference, se deprese setkání rok od roku prohlubovala. Bezvýchodné debaty o budoucnosti Ukrajiny, míru v Sýrii a napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábií doplnila obava, jestli brexit a nástup Donalda Trumpa nezničí klíčové spojenectví mezi oběma stranami Atlantiku. Žádný z konfliktů se během let nepodařilo vyřešit, každým rokem se na ně vždy nabalila další krize.
Z podkladové studie pro letošní ročník konference je zřejmá snaha o novou perspektivu. Lépe řečeno snaha věnovat pozornost vedle vnějšího ohrožení i situaci uvnitř, tedy slabinám Západu. Svět se totiž, jak říká ředitel mnichovské konference Wolfgang Ischinger, „stává méně západním a současně se i Západ stává méně západním“. Západem nemyslí nějaké etnikum, zeměpisný region nebo uzavřenou kulturní skupinu, ale ideje liberální demokracie. Tedy dělbu moci, ochranu menšin a lidských práv, důraz na mezinárodní spolupráci, právní stát a sílu institucí.
Politické strany odmítající tyto principy jsou nyní silně zastoupeny v parlamentech většiny zemí EU a NATO. V Maďarsku, a zvláště v Turecku neliberální strany dominují a do tohoto tábora patří i nejmocnější muž světa Donald Trump. „Pro NATO tak možná není nejvíce nebezpečný nástup konkurenčních mocností nebo nestabilita v sousedství, ale vzestup neliberálních sil uvnitř Západu a nestabilita v jeho kolektivní psychice,“ píše se ve zmíněné studii. Překonání vnitřních slabin demokracií je tedy také z pohledu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
