Ponížení papoušci

Jak se to stalo? Třicet let poté, co se východ kontinentu začal vracet do Evropy, najednou zařazuje zpětný chod a s halasem odchází. Přinejmenším to tak vypadá podle projevů tamních politiků. Dnes si na Západ stěžují, dokonce se mu vysmívají – a lidé, kteří ho ještě relativně nedávno souhlasně vyzdvihovali jako jednoznačný cíl, jim za to opakovaně dávají hlasy. Bulharský politolog Ivan Krastev se posledních pět let snaží tuto záhadu rozlousknout – a vyhýbá se přitom svůdným a jednoduchým odpovědím.

Ne, neúspěch západního liberalismu ve východní Evropě není podle Krasteva způsobený tím, že Maďaři a Poláci jsou zapšklé kmeny libující si v zaostalosti, že Bulhaři a Rumuni jsou chudí a zoufalí – že Čechy a Slováky nebrzdí „dědictví komunismu“. Co když za to můžou i jejich západní sousedé? ptá se Krastev. Co když je vzteklá reakce východu Evropy přinejmenším lidsky pochopitelná? Co když se západní liberálové a vítězové někdejší studené války spletli i sami v sobě – a nejsou tak neomylnými učiteli ani vzory?

Krastev je autorem pro čtenáře, kteří se nebojí chmurných tónů. Léta žije ve Vídni, kde bádá nad historií, právem a politikou – a stal se kronikářem nastíněného úpadku a nevyzpytatelných změn. Nemoralizuje a nesnaží se proměny světa zkrotit, jen je přehledně mapuje a vysvětluje. To však ani neznamená, že má z takového vývoje radost. O Evropské unii ani vlivu současné pandemie na politiku nepíše jako škodolibý pesimista. Ale jako přesvědčený demokrat považuje za povinnost…