0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda25. 10. 20208 minut

Jak to všechno utratit

Na odvrácení krize způsobené zavřenou ekonomikou jsou v Bruselu pro Česko k mání miliardy eur. Kde se poučit, aby nevyletěly komínem?

Vize máte? (Jednání Evropské rady, červenec 2020)

Počty zdejších nakažených novým koronavirem lámou světové rekordy, ekonomické škody narůstají, země po výletu ministra zdravotnictví do restaurace bez roušky sklouzává do politické krize. V záplavě alarmujících zpráv o koronaviru se ale občas najde i něco na veselejší notu.

Jednou z takových věcí je balík 172 miliard korun, které má Česko dostat z unijní peněženky nad svůj obvyklý příděl. Jde o pomoc z takzvaného fondu obnovy, vymyšleného jako náhražka za výpadek privátních investic v nynější těžké ekonomické době. Země jako Itálie nebo Španělsko dostanou řádově víc, protože pomoc se rozdělovala ještě v době, kdy Česko řešilo epidemii úspěšně. I tak se ale v tabulce příjemců propracovalo hodně nahoru, do první desítky.

Reklama

Nyní se rozbíhá druhá fáze – rozhodování, na co bruselský dárek použít. Počáteční výsledky naznačují, že některé země mají v této etapě našlápnuto lépe než jiné.

Apolitický deal

Čechoholanďan Pavel Kabat donedávna vedl Mezinárodní institut aplikovaných systémových analýz ve Vídni. Jde o pracoviště určené ke studiu přírodních problémů, jež jsou příliš velké na to, aby je řešila jedna země. Radil vládám i mezinárodním institucím, teď je v pozici hlavního vědeckého ředitele Světové meteorologické organizace ve Švýcarsku. Peníze z unijního fondu obnovy mají podle doporučení EU přednostně směřovat na investice spadající pod nálepku „smart and green“ – chytré a ekologické –, což se prolíná s tím, čemu se klimatolog Kabat věnuje.

„Nizozemsko před…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc