15_tema_Brno01_stransky
Covidová jednotka intenzívní péče v Brně • Autor: Matěj Stránský

Vzhledem k důležitosti tématu výjimečně odemykáme text z aktuálního Respektu 40/2020. Pokud podobné články oceňujete, chcete je číst pravidelně a podpořit nás v současné situaci, staňte se naším předplatitelem.

 

Reklama
Reklama

Po čtvrthodině odpovídání na proud otázek Eva Wenzelová nervózně přemýšlí, jak vše rychle ukončit a vrátit se k práci. Na rozloučenou ale ještě shrne svoje rozpoložení do jedné krátké a naléhavé věty: „Když lidé venku nebudou roušky nosit, my to tady budeme stěží stíhat.“

Eva Wenzelová je staniční sestrou na jednotce intenzivní péče, vyhrazené pro koronavirus v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Jde o hlavní centrum pro léčbu nejtěžších případů na jižní Moravě – a tedy jedno z míst, kudy povede v příštích týdnech hlavní fronta boje s druhou vlnou koronaviru.

Růst případů byl dosud vidět hlavně v tabulkách nově nakažených, ve frontách na testy nebo ve zprávách o zahlcené hygieně. S postupem času se ale zákonitě posouvá do nemocnic. Počet pacientů s lehkým i těžším průběhem bude podle předpovědí ministerstva zdravotnictví nepochybně dál růst. Velké i malé špitály tedy začínají chystat záložní lůžka a rozbíhat akci, jakou zdejší nemocniční síť nejspíš nepamatuje.

Všechno zdvojnásobit

V nemocnici u svaté Anny je od jara pro nejtěžší případy koronaviru vyčleněna jedna jednotka intenzivní péče. Jde o velký sál s pěti izolovanými kójemi pro pět pacientů, z nichž byly koncem minulého týdne obsazeny tři. Rychlá návštěva na oddělení dává jasně tušit, že jde o provoz v mimořádných podmínkách. Každého ze tří pacientů drží při životě umělá plicní ventilace a jeden až dva členové personálu. Služba lékařů a sester obnáší nonstop péči uvnitř kójí v ochranných oblecích ve dvouhodinových intervalech, po nichž následuje sprcha, pauza na pití a návrat zpět do kóje.

„Tuto kapacitu jsme schopni operativně zdvojnásobit. Na ARO umíme improvizovat,“ říká k vyhlídkám dalšího vývoje přednosta kliniky Vladimír Šrámek. Vedle lůžek na jednotce intenzivní péče měl minulý týden k dispozici 21 „standardních“ pro covidové pacienty, u kterých má nemoc sice lehčí průběh, ale i tak potřebují hospitalizaci. Těchto lůžek bylo obsazeno jen sedm, ale kapacita 21 míst se bude kvůli predikcím vývoje také zvedat na dvojnásobek. Totéž platí i pro celý Jihomoravský kraj, kde Šrámek pro epidemii koronaviru funguje jako takzvaný koordinátor péče. Tedy člověk s rozhodujícím slovem, kde se kdo bude v případě náporu léčit. Z 225 standardních lůžek pro covid jich bude v kraji dvojnásobek. Zvedá se i počet lůžek intenzivních, a to hlavně v nemocnicích, které si jich připravily málo.

15_tema_Brno02_varianta_stransky
Rozhodnutí bude na mně. (Vladimír Šrámek) • Autor: Matěj Stránský

„Mimořádná situace,“ říká Šrámek k přesunům a změnám. Vznik nových kapacit popisuje tak, že se zapojí jiná pracoviště, jako je chirurgie nebo ortopedie, kde za normálního provozu probíhá řada takzvaných elektivních zákroků – tedy dopředu naplánovaných, které lze odložit. Jistou úlevu přináší i „spontánní úbytek“ pacientů, kteří se prý v době pandemie do nemocnic tolik nehrnou. Třetí – a tentokrát hodně důležitý – zdroj nových kapacit jsou menší regionální špitály, které se mohly na jaře spolehnout na to, že jim v případě nouze kryjí záda dvě brněnské fakultní nemocnice, ale nyní už to tak nemusí být. „Když v Břeclavi na jaře vzniklo covidové ohnisko, měli jistotu, že jim pacienty vezmeme, což teď prostě neplatí,“ upozorňuje Šrámek.

Úskalí všech záložních plánů bude podle něj hlavně v náporu na personál. Ne všude mají lékaři a sestry s koronavirem zkušenosti, navíc epidemie se logicky šíří i mezi zdravotníky, a to velmi často rychlejším tempem než u zbytku populace. Jedním z řešení, s nímž se výhledově počítá v Brně, je povolání studentů medicíny vyšších ročníků.

Fakt, že personál bude kritickým bodem všech těchto snah, zmiňoval minulý týden i nový ministr zdravotnictví Roman Prymula. Jako jednu z variant zmínil nasazení „poučených laiků“.

Praha v pozoru

Nápor na nemocnice nastává až nyní, se zpožděním po startu vlny nově nakažených. Těch už minulý týden nepřibývalo tolik jako o týden dřív, přinejmenším podle potvrzených oficiálních počtů lidí s pozitivním testem. Mezi nákazou a hospitalizací je ale prodleva, obvykle zhruba týden, než se člověku přitíží. Proto řeší nemocnice nápor pacientů s koronavirem až teď.

Dlouhodobě u nemoci covid-19 platí, že do nemocnice potřebuje kolem dvou až čtyř procent nakažených lidí. Z nich zhruba každý čtvrtý až pátý potřebuje intenzivní péči. Potíž je nyní v tom, že šíření nákazy se sice minulý týden začalo zpomalovat, ale ještě ne dost. Podle Romana Prymuly minulý pátek platilo, že takzvané reprodukční číslo činilo 1,4, což v praxi znamená, že od deseti nemocných lidí se jich v průměru nakazí 14. Tedy že infekce se pořád šíří, byť cílem je pravý opak. Statistika testů navíc ukazuje, že se nákaza postupně šíří od mladých lidí ke starším a narůstá i podíl nejstarších rizikových skupin.

„Fakta jsou taková, že situace je opravdu vážná.“

Tweetni to

Brzdění nákazy však nějakou dobu trvá, navíc vláda na rozdíl od jara dosud nechtěla nasazovat plošná omezující opatření, s ohledem na ekonomiku a odmítavé postoje části veřejnosti. Výsledkem proto je, že nemocnice nyní čelí většímu přísunu pacientů a musí s tímto vývojem ještě nějakou dobu počítat. Vládní prognózy jsou ale prý takové, že při přeskupení sil a odložení neakutní péče bude přísun možné zvládnout. „V první linii na nejbližší dva týdny rozhodně nehrozí žádný kolaps systému,“ prohlásil minulý pátek Vladimír Černý, který jako předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny stav nemocniční sítě pro stát od jara kvůli koronaviru monitoruje.

Kapacita pro těžší i lehčí případy byla podle Černého koncem minulého týdne volná zhruba z jedné pětiny. Nový prostor má dál vznikat tím, že se postupně v nemocnicích omezí veškerá možná péče, tak jak bude koronavirová vlna postupně na nemocnice doléhat. „Situace s červeným praporkem je v tuto chvíli jen v Praze,“ dodává Černý s tím, že na jednotkách intenzivní péče v pražských špitálech bylo koncem minulého týdne volno jen z deseti procent, „což je hodnota, která už musí být vnímaná jako blížení se vyčerpání kapacity.“

Šéfové pražských nemocnic proto začali už minulý týden vyčleňovat prostor pro vlnu covidových pacientů. Zastavily se také převozy případů ze středních Čech, které mají nově řešit nemocnice v okolí Prahy, pokud toho budou schopné.

„Fakta jsou taková, že situace je opravdu vážná. Záleží na tom, kam se ten trend dalšího vývoje vydá,“ zhodnotil v pátek situaci v hlavním městě primátor Zdeněk Hřib. Jedním z řešení je podle něj vznik jedné dočasné nové záložní nemocnice, kam by pražské špitály mohly posílat pacienty s lehčím průběhem nemoci, tak aby nezabírali lůžka intenzivní péče, pokud je už nutně nepotřebují. „Naše role je najít prostory, nemáme ale personál. Obrátíme se na Ústřední krizový štáb a uvidíme, k čemu dojdou,“ slíbil Pražanům Hřib. Jednou z možností podle něj je požádat o zajištění zdravotnického personálu armádu.

Čtěte také: Město Praha hledá záložní lůžka pro covid

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte