Nový normál
Návrat koronaviru povede k dalším omezením, možná až do objevu vakcíny
Začátek studia bude mít letos v případě Karla Vyroubala neobvyklý průběh. Jeho škola – pražské České vysoké učení technické – nejspíš zůstane na začátek semestru zavřená stejně jako na jaře. Budoucí magistr v oboru civilního nouzového plánování ale už má náhradní program.
Minulý čtvrtek, den před tím, než pražský primátor Zdeněk Hřib zrušil na univerzitách výuku, Vyroubal absolvoval s vlastním notebookem tříhodinové školení, jak pomáhat hygieně trasovat lidi ohrožené pandemií. Brigádu vyhlásilo v nouzi ministerstvo zdravotnictví a studentům platí 150 korun na hodinu. Od tohoto pondělí Vyroubalova skupina nastoupí do ostrého provozu. Stejně jako celníci nebo zaměstnanci Úřadu vlády, kde minulý týden kvůli posílení hygien probíhalo stejné školení.
„Situace není dobrá,“ pojmenoval všeobecný pocit koncem týdne několikrát ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, poté co počet nově nakažených poprvé překročil tři tisíce denně a v přepočtu na milion obyvatel dosáhl jedné z nejvyšších úrovní v Evropě. Noví telefonisté mají být jedním z kroků, jak nepříznivý trend zvrátit, sotva na to ale budou stačit sami.
Padají na hlavu
Jedním z příznaků – a zároveň i jednou z příčin – „nedobré situace“ je pokračující zahlcení hygienických stanic. Pražská hygiena už od začátku měsíce varuje, že nestíhá „trasovat“, tedy obvolávat a varovat včas všechny nakažené a ohrožené. S šířením nákazy se skluz zvětšuje. „Hygieny padají na hlavu. Proto jste tady vy, aby se to stíhalo,“ sděluje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
