Oživlé fešandy
Čerstvě zpracovaná pozůstalost fotografa Josefa Sudka odhaluje za legendou jeho profesionalitu i obchodní talent
Jeho práci mu musí závidět každý milovník historie fotografie a Vlado Bohdan (48) nezastírá, že je pro něj i po více než dvacetileté praxi obrovským potěšením. „Největší dobrodružství je pro mě dotýkat se těch negativů. Beru do ruky jeden za druhým a tím se vlastně dotýkám i jejich autora.“ Tím, kdo mu prochází pod rukama, není v tomto případě nikdo jiný než Josef Sudek (1896–1976). Vlado Bohdan za posledních pět let zpracoval přes 14 tisíc negativů a šest tisíc pozitivů z pozůstalosti legendárního umělce, které se nacházejí ve fototéce Ústavu dějin umění AV ČR.
Vědci na to dostali od ministerstva kultury speciální grant pojmenovaný Sudek Project. Nákladná akce skončila právě teď a jejím závěrečným výstupem je aktuální pražská výstava Sudek a sochy v Domě fotografie GHMP, kterou doprovází stejnojmenná publikace. Vybavení používané Vladem Bohdanem v laboratoři ústavu sídlícího u Betlémského náměstí si tak může na chvíli odpočinout. Donedávna tu ale přístroje jely skoro nonstop.
Bohdan s kolegy kladl křehké skleněné a plastové negativy pod objektiv digitální kamery, která je díky moderní technologii schopná obraz během vteřiny převést ve vysokém rozlišení do počítače. Když šla práce dobře, byl tým reprodukčních fotografů schopný zpracovat až 100 negativů za den. „Pak přišla druhá fáze, která mě baví víc, protože je intuitivnější,“ vypráví Vlado Bohdan nad počítačem. Každý negativ totiž musel zároveň převést do finálního pozitivu tak, aby snímek vypadal, jako by…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
