Neznámá superhvězda. Proč už koronavirus tolik nezabíjí
 
49A_foto Roland Schmid
Nevidíme žádný genetický důkaz, že by se virus stal méně nebezpečným. (Emma Hodcroft)

Nový koronavirus, který již celosvětově nakazil více než 22 milionů lidí a přes tři čtvrtě milionu připravil o život, zůstává i po více než půlroce pandemie v mnoha ohledech záhadou. Stále nevíme, jak vznikl a kde získal mimořádnou schopnost napadat lidské buňky. K těmto otázkám přibyla v posledních týdnech další: proč v řadě zemí včetně Česka rychle přibývá nakažených, ale počet pacientů v nemocnicích neroste a umírá méně lidí než na jaře? Slábne virus – případně co jiného se oproti březnu a dubnu změnilo? Jako u mnoha jiných debat týkajících se nemoci covid-19, ani tady shoda mezi odborníky nepanuje. Správná odpověď přitom může signalizovat, co nás čeká na podzim.

Virus již neexistuje

V Česku je nyní zhruba 4800 aktuálně nakažených, což je o něco víc než během předchozího vrcholu epidemie v dubnu, kdy se život v zemi téměř zastavil (karanténní opatření se pak začala postupně uvolňovat od 20. dubna). Tehdy bylo ovšem v nemocnicích přes 400 lidí, z toho zhruba čtvrtina ve vážném stavu. Dnes se počty hospitalizovaných drží lehce nad stovkou, ve vážném stavu je mezi čtvrtinou a pětinou z nich. A zatímco v dubnu umíralo v průměru šest lidí denně, během srpna je to méně než dva lidé každý den.

„Podobně to teď vypadá v celé Evropě,“ píše v e-mailu rakouský virolog Norbert Nowotny. Důvody jsou podle něj tři. Zaprvé se ve světě rozšířil nakažlivější, ale pravděpodobně o něco méně nebezpečný kmen viru. Zadruhé se víc testuje, takže počty nakažených jsou vyšší prostě proto, že máme lepší přehled o situaci. Zatřetí se lépe daří chránit nejohroženější skupiny obyvatel, například v domovech seniorů.

Nejzajímavěji zní první důvod, který před časem zmiňovali i čeští hygienici a po nich premiér Andrej Babiš. Pokud virus zeslábl, lze doufat, že situace v druhé polovině roku by nemusela být tak zlá. Lékaři se obávají, že během podzimu a v zimě dojde k souběhu koronaviru a chřipky, kdy u čerstvě nakažených nebude bez testů možné poznat, kterou z obou nemocí mají. Nejčernější scénáře mluví o zahlcení ordinací, nemocnic i testovací kapacity a rychlém růstu počtu úmrtí na covid-19 – nemoc, která kromě plic dokáže napadnout i trávicí systém, srdce, játra, ledviny a část nervové soustavy.

GGD opens a covid 19 test street in Schipho, Netherlands - 13 Aug 2020
Musí to jít bez front. (Testy na letišti v Amsterdamu)

Méně nebezpečný virus by dával víc šancí, že se pesimistické prognózy nenaplní. Jenže právě v tomto bodě se ocitáme v hodně nejistém terénu; že teď je SARS-CoV-2 už slabší, se sice traduje, existují ale i důkazy?

Teoreticky by se s virem skutečně mělo dít přesně to, o čem mluví Nowotny: přísná jarní opatření, karanténa, nošení roušek a další kroky ztížily původci covidu šíření, takže evoluční výhodu získal nakažlivější kmen a vytlačil ostatní. Zároveň je pro virus výhodné, když díky lehčímu průběhu nemoci zůstává stranou pozornosti; nakažení s mírnějšími příznaky hned nemíří do karantény nebo nemocnice a infikují víc lidí. Výhodu tedy mají nakažlivější a zároveň méně nebezpečné formy viru – a právě ony mohou převládnout.

Velkou pozornost vzbudili na jaře italští lékaři, když tvrdili, že slábnutí nemoci již jasně vidí v terénu. „V Itálii už virus reálně neexistuje,“ tvrdil koncem května v italské televizi Alberto Zangrillo, šéf intenzivní péče v jedné z milánských nemocnic. „Výtěry provedené během posledních deseti dní ukázaly virovou nálož, která byla kvantitativně absolutně zanedbatelná ve srovnání s tím, co jsme pozorovali před měsícem nebo dvěma.“ Italské ministerstvo zdravotnictví a Světová zdravotnická organizace (WHO) se ale proti těmto slovům vzápětí ohradily.

Studie zveřejněné v lékařském časopise Lancet pak nabídly alternativní vysvětlení: virová nálož, množství viru ve vzorku z těla infikovaného, je u covid-19 vyšší u pacientů s těžkým průběhem nemoci. Když epidemie v severní Itálii v zimě explodovala, zdravotnický systém se ocitl na pokraji kolapsu a do nemocnic se dostávaly jen nejhorší případy s masivním množstvím viru v těle. Na jaře se situace zlepšila a hospitalizováni byli častěji i lidé s lehčím průběhem. Odtud tedy méně viru ve výtěrech.

Pohled lékařů z nemocnic může proto být zavádějící a experti, kteří sledují genetiku viru, jej nesdílejí. „Virus je extrémně studovaný, je to superhvězda. Zkoumá ho spousta laboratoří, z infikovaných lidí získávají nové izoláty a sekvenují jejich genomy. A pokud vím, není nikdo, kdo by našel v genetickém kódu podstatnou změnu ovlivňující průběh nemoci. To by byl strašně důležitý objev, který by ve vědecké literatuře nezapadl,“ říká virolog Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC.

I_obalka_R35
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R35
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 35 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte