Hovořit o osamocení, neupřímnosti a na druhé straně o snaze žít v souladu s vlastním já nám dnes přijde natolik samozřejmé, že se nezdá možné, aby tomu bylo jinak. Ale bylo. A kniha V existencialistické kavárně od Sarah Bakewell vypráví ucelený a srozumitelný příběh nejen o tom, jak se tyto teoretické otázky staly samozřejmou součástí našich životů. Autorka vystudovala filozofii a v Británii sklidila ovace za životopis Michela de Montaigne. Výborné ohlasy má i její výklad existencialismu, jenž ukazuje okolnosti vzniku jednotlivých myšlenek a osvětluje jejich původní význam. Existencialismus už na počátku vykročil z teorie do umění a popkultury – literatury, hudby a filmu. Sarah Bakewell nicméně připomíná, že nejde jen o působivě zachycené pocity úzkosti, nesmyslnosti existence a vědomí nevyhnutelné smrti.
Bez matoucích brýlí
Na svět přišel existencialismus v Německu coby reakce na industriální svět, ze kterého zmizel Bůh jako nejvyšší morální autorita, přičemž klíčové práce vycházely v průběhu a po skončení druhé světové války. Zkušenost s konflikty, ve kterých na jedinci nezáleželo, poskytla munici pro tvrzení, že záleží právě na každém jednom člověku. Že to zajímavé není svět jako takový, ale lidský pohled na něj. Onen „opuštěný“ člověk se totiž pokouší překonat svou izolaci a svými činy si volí bytí jako svobodu.
Autorka představuje jednotlivé filozofy a filozofky. Střídá části výkladové a biografické. Vznik díla je pro ni vždy spojen se životem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
