Je možné na národy aplikovat poznatky z krizové terapie jednotlivce? Právě tento úkol si předsevzal prozkoumat všestranný profesor geografie a fyziologie na Kalifornské univerzitě a držitel Pulitzerovy ceny Jared Mason Diamond v knize Rozvrat. Jak se národy vyrovnávají s krizemi. Inspirován svojí manželkou, klinickou psycholožkou, prostudoval faktory, které psychoterapeuti identifikovali jako rozhodující pro zvládání krizí.
A na základě tohoto tuctu parametrů srovnává vývoj Finska, Chile, Indonésie, Japonska, Německa a Austrálie. Kniha jistě nesplňuje kritéria na standardní historickou studii, ale můžeme to vnímat i jako přednost. Diamondův čtivý „bedekr“ zkoumající ústřední dějinné okamžiky nás bere na poutavou výpravu, která skrze detaily odhaluje širší pravdy o vybraných „pacientech“ i jejich povaze a „národní psychologii“.
Popírání problémů
I v případě „státní“ terapie je prvním krokem poctivé sebehodnocení. Je třeba, aby si národ přiznal, že je v krizi, a přijal za ni odpovědnost. Následovat by měla identifikace problému a jeho ohraničení; tedy vyhnout se pocitu, že nic nefunguje. K nápravě může přispět nalezení úspěšných modelů jiných zemí. Nutné je také pochopení, že první pokus nemusí fungovat, stejně jako úvahy, jaké základní hodnoty se „hodí“ v dalším období a jaké již nikoli.
Země, jež si autor vybral, si v léčbě vedly a vedou se střídavými úspěchy. Žádná jeho ideálu nedostála za všech okolností, ale zvláště kritický…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
