Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovory

Bůh, vítězství a Putin

 S Andrejem Kolesnikovem o posvátných ruských hodnotách a o tom, proč je pro Rusy důležité mít v Praze sochu Koněva

45_rozhovor_foto archiv Andreje Kolesnikova​
Andrej Kolesnikov

V think tanku Carnegie Moscow Center se zabýváte trendy a ideovým vývojem ruské společnosti. Dají se nějak stručně zachytit jejich současné hlavní rysy?

Ty trendy jsou stejné jako před deseti nebo i více lety – hlavní hnací silou administrativy prezidenta Putina je konzervativní ideologie. Aktuálně se to odráží v některých změnách ústavy, kde bude poprvé zmíněn Bůh nebo státotvorný národ a jazyk. Do toho se čím dál silněji komponuje prožívání národní historie, kterou politické elity Ruska využívají jako pojítko ruské společnosti a k prosazování své aktuální agendy.

Jakou agendu máte na mysli? A jak ji vedení země skrze historii prosazuje?

Prezident Putin historii a neustálé odkazy na ni využívá k vedení země. Hlavní událostí, s níž pracuje, je vítězství ve druhé světové válce, což je pro všechny ruské občany opravdu velmi sjednocující událost. Putin si ji uzurpoval pro sebe, prezentuje se jako obhájce památky velkých historických vítězství a zároveň jako jejich pokračovatel. Ve skutečnosti jde ve všech těch připomínkách minulých bojů o čistou propagandu. Její součástí je, že na Rusko chce neustále někdo útočit, že jsme opět ohroženi, že musíme bránit naše hranice ve smyslu historickém, ideologickém, kulturním, diplomatickém a vojenském.

Co konkrétně máte na mysli?

Můžeme zmínit právě nedávný příklad týkající se České republiky, ten problém ohledně odstranění sochy maršála Koněva. Putin uvažuje tak, že i když to byl sovětský voják, symbolizuje stále do určité míry naše – ruské – teritorium na vašem území. V hlavách ruské elity je, že ať už u vás, v Polsku nebo dalších východoevropských zemích zanecháváme prostřednictvím památníků, jako je ten Koněvův, určitou stopu. Díky tomu je pořád jasné, že tam nadále existujeme ve smyslu historickém, kulturním i jiném. Putin se snaží vykreslovat Rusko v ideálním světle, do toho se ale nehodí, když někdo odstraňuje sochy našich vojevůdců a problematizuje jejich obraz. To je pro režim nepříjemné, oslabuje to jeho vykonstruovanou ideologii.

Asi ale nejde jen o sochy v Praze…

Ano, vadí mu zmínky o sovětském masakru polských důstojníků v Katyni, připomínání stalinismu, afghánské války a další podobné věci. Naposledy došlo k odstranění dvou pamětních desek na bývalé budově NKVD připomínajících katyňské vraždy ve městě Tver. Je to jedno ze tří míst, kde došlo k hromadnému zabíjení, v tomto případě více než šesti tisíc Poláků. V místních novinách to doprovázela propagandistická kampaň, že desky byly „historicky nesprávné“, že obětí bylo mnohem míň a přišly o život jinde, než uváděl nápis. To je samozřejmě lež a zároveň příklad toho, jak je pro Putina historie důležitá a jak je s ní kvůli jeho mocenským potřebám nepravdivě nakládáno.

Bylo to tak po celou dobu jeho dlouhé vlády? Přijde mi, že jsme toho svědky až v posledních letech. K čemu došlo?

Myslím si, že v hloubi duše to byl vždycky ten stejný Putin, kterého známe dnes. Agresivní, velmi nacionalistický a imperialistický, posedlý historií. Jeho přístup je stále týž, jen to zpočátku nebylo tolik vidět, protože to nezbytně nepotřeboval projevovat. Vyjevilo se to více, až když přišly v Rusku ekonomické problémy, tehdy začal naplno kompenzovat nedostatek sociálně-ekonomické prosperity historickými ideologiemi. Momentálně je Putin na vrcholu téhle své obsese.

Rusko si letos v květnu kvůli pandemii nepřipomenulo 75. výročí vítězství nad nacismem tradiční vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. Prezident ale chce, aby se tahle květnová sláva stejně letos konala, třeba v září nebo v říjnu. Proč?

Je posedlý legitimizací svého prezidentství a jejím obnovováním. Když byl před časem udělán v Rusku nezávislý výzkum veřejného mínění a vyšlo z něj, že lid si žádá jisté politické změny, že poptávka po nich je překvapivě vysoká, změnil svoji vládu a začal mobilizovat veřejnost kolem myšlenky přijetí hodnotově konzervativní ústavy, jež mu umožní dále vládnout. V ústavě by mělo být nově zakotveno, že „Ruská federace ctí památku obránců vlasti a chrání historickou pravdu. Snižování významu lidového hrdinství při obraně vlasti není dovoleno.“ Další velký mobilizační čin má být právě vojenská přehlídka při příležitosti důležitého výročí. Pandemie mu to sice zkomplikovala, ale nemůže z toho ustoupit, protože v tom spatřuje stimul pro udržení svého politického vedení. Chce, aby se Rusové shromáždili „kolem vlajky“ a vyjádřili podporu svému prezidentovi. Podle posledních zpráv plánuje zkombinovat vojenskou přehlídku a hlasování o ústavě 24. června, tedy přesně v den, kdy se v roce 1945 konala velká poválečná vítězná přehlídka.

 

I_obalka_R22_oprava
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R22_oprava
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 37 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1683
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte