Patnáctiletého Vladimira Lenina (vlastním jménem Uljanova), od jehož narození uplyne v dubnu 150 let, přenesla z bezstarostného mládí do světa dospělých dvojí smrt. Jak podotýká maďarský historik Tamás Krausz, nejprve náhlý odchod jeho otce Ilji Uljanova v lednu 1886 uvrhl rodinu do existenční krize. Vladimirem obdivovaný starší bratr Alexandr právě studoval biologii na univerzitě v Sankt Petěrburgu, žil ovšem druhý život odvážného romantického revolucionáře, jenž se podílel na amatérsky naplánovaném atentátu na cara Alexandra III. Poté co byl s ostatními členy skupiny před provedením činu zatčen, snažil se hrdinsky vzít vinu na sebe, odmítl požádat o milost a v květnu 1887 byl popraven. O této tragédii se u Uljanovů několik let skoro vůbec nemluvilo. Podle britského historika Roberta Service uvažovala Vladimirova matka Marie o sebevraždě, sestra Olga v rozrušení přísahala, že cara vlastníma rukama zabije.

V den Alexandrovy popravy Vladimir skládal zkoušky z geometrie a aritmetiky. Jako vždy na výbornou. Bratrova smrt ho ale hluboce zasáhla a podle soukromé rodinné vychovatelky Very Kaškadamovy se Vladimir od činu svého bratra nedistancoval, okomentoval jej slovy „nemohl jinak“.

Leninovi se tu iniciačně otevřel nový svět revolučních myšlenek a začal do něj investovat svoji mimořádnou intelektuální kapacitu. Carský režim mu toto směřování ulehčil. Příbuzní „carovraha“ uprostřed maloměšťáckého Simbirsku osaměli ve všeobecném opovržení. Jejich dosavadní přátelé, jak…