Patnáctiletého Vladimira Lenina (vlastním jménem Uljanova), od jehož narození uplyne v dubnu 150 let, přenesla z bezstarostného mládí do světa dospělých dvojí smrt. Jak podotýká maďarský historik Tamás Krausz, nejprve náhlý odchod jeho otce Ilji Uljanova v lednu 1886 uvrhl rodinu do existenční krize. Vladimirem obdivovaný starší bratr Alexandr právě studoval biologii na univerzitě v Sankt Petěrburgu, žil ovšem druhý život odvážného romantického revolucionáře, jenž se podílel na amatérsky naplánovaném atentátu na cara Alexandra III. Poté co byl s ostatními členy skupiny před provedením činu zatčen, snažil se hrdinsky vzít vinu na sebe, odmítl požádat o milost a v květnu 1887 byl popraven. O této tragédii se u Uljanovů několik let skoro vůbec nemluvilo. Podle britského historika Roberta Service uvažovala Vladimirova matka Marie o sebevraždě, sestra Olga v rozrušení přísahala, že cara vlastníma rukama zabije.
V den Alexandrovy popravy Vladimir skládal zkoušky z geometrie a aritmetiky. Jako vždy na výbornou. Bratrova smrt ho ale hluboce zasáhla a podle soukromé rodinné vychovatelky Very Kaškadamovy se Vladimir od činu svého bratra nedistancoval, okomentoval jej slovy „nemohl jinak“.
Leninovi se tu iniciačně otevřel nový svět revolučních myšlenek a začal do něj investovat svoji mimořádnou intelektuální kapacitu. Carský režim mu toto směřování ulehčil. Příbuzní „carovraha“ uprostřed maloměšťáckého Simbirsku osaměli ve všeobecném opovržení. Jejich dosavadní přátelé, jak…

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin: