Chybí spolupráce

Po řadu let jste v přednáškách za jednu z hlavních hrozeb současnosti označoval pandemie. Co vás k této předpovědi vedlo?

Věnujeme hodně času a peněz armádám a přípravám na války, ale historicky největším zabijákem byly vždy pandemie. V uspokojení z pokroků medicíny jsme na to zapomněli, přitom bylo zřejmé, že s postupující globalizací riziko nové pandemie stoupalo.

Jak to myslíte?

Globalizací míním propojenost, sílící proudy technologií, idejí, obchodu, financí, lidí – ale také nových hrozeb přes hranice států. Všude na světě rychle rostou velká města a velké slumy i nehygienické trhy leží poblíž letišť, ze kterých se během 36 hodin můžete dopravit kamkoli na světě. Takové prostředí není vhodné jen k šíření dobrých stránek globalizace, třeba obchodu a turismu, ale i epidemií. Svět je čím dál více provázaný, jeho různé regiony na sobě stále více závisí a mám obavy, že se tuto komplexitu nesnažíme dostatečně pochopit a připravit se na hrozby, které z ní vyplývají.

Globalizace podle svých různých kritiků přispívá k ničení klimatu a biodiverzity, k růstu nerovnosti i masové migraci, svět se kvůli ní stal závislým na levné výrobě v autoritářské Číně – a teď tu máme koronavirus. Není tedy nakonec globalizace méně pozitivní, než se dlouho zdálo?

Jsem velkým zastáncem globalizace, žádná síla v dějinách lidstva nepřinesla tolik pokroku a růstu životní úrovně tolika lidem…