Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Redakce Dopisy

Dopisy

Most jako stav mysli

Respekt 4/2019

Seriál Most! je vynikající, vtipný a v mnohém přesný. Považujeme však za důležité zdůraznit autorčin postřeh, že se jedná o „stav mysli, jenž není vymezen lokalitou“, protože ty, diváku, „ve skutečnosti možná nejsi zase o tolik jiný“. On totiž skutečně není. Ať je ze severu Čech, Prahy, Plzně či z jihu Moravy.

Reklama
Reklama

Stejně tak to ale platí o prostředí, v němž onen divák žije. Vyloučené lokality, chmury, šeď a špína jsou v naší zemi k nalezení na mnoha místech. Vyobrazení severu Čech v seriálech jako Pustina,Rapl a koneckonců i Most! (pro ty z diváků, kteří si neuvědomují, že se smějí i sami sobě) jen potvrzují klišé, jež o této oblasti u lidí žijících jinde přetrvávají. Chcete se mediálně věnovat problémům se sociálně vyloučenými lidmi, chudobou, velkohubými zbohatlíky či nedovzdělanou mládeží? Šup s kamerou nebo diktafonem do severních Čech, tam se vždycky něco najde (i když by šlo zajet do Plzně, Brna či třeba Břeclavi). A ještě k tomu přidáme pár obrazů komínů, rozježděné krajiny, skládky nebo betonových pilířů velkých mostů, aby to bylo jako ze života, jak říká klasik.

Jenže nic není černobílé, i když je to v Ústí nad Labem, Jáchymově či Teplicích. Doktor z hor by klidně mohl mít ordinaci v Krušných horách, Policie Modrava by mohla přestěhovat služebnu třeba do Českého Švýcarska a neztratila by nic na své malebnosti. Uhlazeného Kapitána Exnera bychom i v Praze hledali asi těžko. Mohlo by se napsat třeba o Děčíně, který úspěšně využívá svého strategického postavení na Labské stezce a ze skutečně šedivého města s rozpadajícím se zámkem na skále zničeným Sovětskou armádou se stal vyhledávaným místem atraktivním pro pěší, dvoustopé i čtyřstopé turisty z Česka i zahraničí, mimo jiné také s krásnou moderní knihovnou.

Nebo by se mohlo více mluvit o místních mladých lidech či podnikatelích úspěšných v rámci ČR i zahraničí. Podle obecně oblíbeného klišé by se tito lidé měli potýkat s nedostatkem vazby ke svému rodišti, pocitem vykořenění a absencí kořenů. Všiml si už někdo, že od války uplynulo již přes sedmdesát let, a spočítal si, kolikátá generace se od té doby v pohraničí narodila? Skutečně má průměrný dvacetiletý Pražan intenzivnější vztah k rodnému městu než stejně starý Ústečan?

Nechceme zavírat oči před problémy, které jsou zmíněny v úvodu tohoto příspěvku. Jen by ty severní Čechy konečně mohly přestat fungovat jako pouhé „synonymum zdevastované komunity, krajiny i společnosti“ (jsem si vědoma, že paní Bláhová takto konkrétně označila město Most, ale ono to prostě mnohým stejně splývá…) a začít být vnímány jako oblast, která přes svá specifika není od těch ostatních zase tolik odlišná. Pěkně o tom teď v médiích mluví právě v souvislosti se seriálem Most! i současný starosta Mostu.

Jeden náš kamarád Slovák, který se přistěhoval do Ústí nad Labem, prohlásil: „Mesto nic moc, ale okolie je tu naozaj pekné…“

Helena Sedláčková, Šárka Hrušková

Sen o vládní čtvrti

Respekt 7/2019

Už je to spousta let, co jsem na svém tehdejším pracovišti dostal k posouzení studii telekomunikačního propojení budov v nově plánované vládní čtvrti. Tehdy byla naše organizace silným a monopolním dodavatelem telekomunikačních systémů pro celou republiku. Měli jsme možnost i povinnost řešit či posuzovat všechny typy telekomunikačních sítí a systémů od místních po družicové. Tenkrát mi ta studie připadala nejen velkorysá, ale i smysluplná. Umisťovala řadu nových budov do rozlehlého, málo využitého území (dnes bychom řekli „brownfieldu“) ve čtvrti nedaleko městského centra, k tomu mezi dvě plánované stanice metra. S ohledem na to, že jsem si v těch místech užíval svá chlapecká léta s představami výprav „do Stínadel“ a válek s klukovskými bandami na druhé straně navrhované vládní čtvrti, bylo mi to trochu líto, avšak pohledem s trochou vize jsem uvedený projekt musel obdivovat. Dokázal by spojit dvě komunikačně ostře oddělené – a v dřívější době sociologickým složením rozdílné – sídelní oblasti Holešovice a Bubny.

Mám dosud situační plán té studie skoro před očima, i když uplynulo více než půl století. Nová sídla vládních orgánů se měla prostírat na ploše o velikosti 240 hektarů mezi holešovickým koncem Negrelliho viaduktu, někdejší Holešovickou elektrárnou a Zátorami. Už si nepamatuji, kudy autor studie odkláněl železniční dopravu ze dvou tratí, nebo to studie neřešila. Ale s tak velkolepým projektem jsme se tehdy také setkali poprvé – a naposledy. Brzy přišly jiné starosti a po srpnu 1968 tuhá normalizace, která novým myšlenkám zcela uzavřela cesty.

Velmi mě těší, že urbanisté a komplexně přemýšlející odborníci, jak váš článek uvádí, věcně argumentují nevýhody umístění „vládní čtvrti“ do prostoru Letňan. Snad bude vyslyšen hlas IPR, který je odpovědný za plánování rozvoje města. Opačný postoj se mi jeví jako velmi krátkozraký a argumentačně nepodložený. Nevyslyšet stanoviska odpovědných orgánů bych čekal spíše u režimu ještě méně demokratického, než dnes u nás máme.

Slavomír Říman

Existuje krize středního věku?

Respekt 7/2019

Díky moc za opět vtipný sloupek. Je to dlouhodobě zajímavá a moje oblíbená rubrika. Jen mě tedy dnes při čtení u snídaně zarazilo, že měl krizi středního věku i Mozart. To ji měl v sedmnácti letech? (Chápu, že byl napřed a skládal už od pěti let, ale myslím, že se fakt čtyřiceti let ani nedožil :-)

Jakub Salát

Opravy

V minulém čísle jsme v komentáři Maják ve Vatikánu uvedli, že islám vznikl v 8. století, ovšem vznikl ve století sedmém.

Za chybu se omlouváme.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte