Novoroční prezidentský projev, 1. ledna 2023
Milí spoluobčané,
nedávno jsme společně oslavili významné výročí, naše svobodná společnost se všemi svými nadějemi i obavami vstoupila do Kristových let. A tak se nám do ještě doznívající euforie oslav neodbytně vkrádají otázky: Kdo, když ne my, a kdy, když ne teď, by měl být připraven pohlédnout na svou minulost a zjistit, kým opravdu je a kam směřuje?
Na úvod si dovolím připomenout několik událostí, které v poslední době otřásly domácí i světovou politickou scénou.
Andrej Babiš byl po dlouhých průtazích odsouzen k devíti letům domácího vězení v Čapím hnízdě, Viktor Orbán se na následky infarktu zhroutil přímo na půdě Evropského parlamentu, směsí arzenu a samoopalovacího krému byl spáchán tzv. oranžový atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa, Politické hnutí Vlaho (Vlast, Heterosexuálové sobě, Trikolóra a Okamura) podalo návrh na postavení občanských spolků, prodeje pomazánkového másla a homosexuality mimo zákon a Vladimir Putin byl se svými 101 procenty hlasů navěky zvolen prvním demokratickým carem Svazu sovětských republik.
A to jsme ještě donedávna žili v bohorovném přesvědčení, že velká dramata světa do naší malé kotliny nikdy nemohou dorazit. A i kdyby náhodou, tak je rozpustí náš švejkovský úsměv na tváři, zdravý selský rozum zvítězí; ať padouch nebo hrdina, jsme všichni jedna rodina. Jak se tedy mohlo stát, že jsme se najednou ocitli na prahu jakési parodie na občanskou válku?
V době globálních otřesů a informačních epidemií jsme přestali…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
