Jaderný rébus
Češi vyjednávají o podmínkách, za nichž jsou ochotni se přidat k „zelené“ Evropě
Na konci tohoto týdne se mají lídři Evropské unie na summitu v Bruselu závazně dohodnout, že do roku 2050 dosáhnou jejich země uhlíkové neutrality. Česká vláda se k závazku vypouštět minimum skleníkových plynů staví odmítavě a jako jedinou možnou cestu k souhlasu vidí Andrej Babiš v penězích, jimiž by se Česku zaplatil přechod na čistou ekonomiku, a rovněž v pomoci Evropy s rozvojem domácí jaderné energetiky.
V případě peněz čeká českého premiéra náročné vyjednávání. Řekl si o 25 miliard eur – téměř 640 miliard korun – z evropských zdrojů, přičemž Unie bude mít k dispozici 100 miliard eur ve speciálním fondu pro všechny členské státy. Požadovat celou čtvrtinu je ambiciózní, ale třeba Poláci si rovnou řekli o celou částku. Vyjednávání je každopádně na začátku. V případě jádra naopak Česko bez většího povšimnutí médií a zájmu domácí politické scény utrpělo první porážku.
To krásné slovo taxonomie
Zástupci Unii předsedajících Finů a Evropského parlamentu se minulý čtvrtek večer po několika debatních kolech shodli na takzvané taxonomii. Nepřitažlivě znějící anglické slovo pro klasifikaci má být centrálním kusem legislativy v rámci celého green dealu, zeleného údělu, který nabízí nová politická reprezentace v Bruselu jako odpověď Evropy na klimatické změny. A jde tu právě o rozdělení ekonomických aktivit do různých kategorií podle toho, jestli škodí, nebo naopak šetří životní prostředí. Cílem legislativy je nasměrovat do budoucna peníze státu a soukromého sektoru –…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
